Nápad zprivatizovat vše, co začíná na "vysoká škola" či "univerzita" mi přišel na mysl poprvé, když má deziluze z FSV a IES na UK překročila další práh. Ale je to přitom možná logický krok, jehož bychom se měl dobrat po pár vteřinách přemýšlení. Deziluze přišla z několika důvodů, maličkostí, které však ubijí i vola.
Tak například po předmětu Praděpodobnost a matematická statistika profesora Víška přišel jeho druhý předmět, jeden z vrcholů studia (bakalářské) ekonomie na IES, Ekonometrie. Z mého pohledu byl vyučován úplně jinak, než by to vyhovovalo mně (a většině studentů), a jeho cvičící se nesnažili, jak by mohli (srovnat např. s cvičícími jako jsou Hájek, Novák, Semerák). To je situace přesně jako s tou Pravděpodobností. Dalším problémem je opakovaná nechuť vedení FSV získat od studentů zpětnou vazbu ke kvalitě výuky. Pak je to informační chaos okolo státnic na IES. Dále je to neschopnost vedení FSV udělat své škole kvalitní medializaci. Anebo to, jak se s námi loni sešlo celé vedení IES a slíbilo hory doly - nic se nezměnilo, písemky se opět opravují pět týdnů (déle než loni), cvičící na statistice neví, která bije, atd.
No, pokud jste čekali něco skandálního, tak jste se asi nedočkali. Ale jde o to, že mě štve: a) laxní přístup některých vyučujících a cvičících, který kontrastuje s příkladným přístupem několika hvězd, b) neakceschopné vedení FSV. A tak mě napadlo - zřejmě tito lidé nemají motivaci pracovat. Čím to je? Málo peněz, málo tvrdé vedení? Privatizace je přirozený nápad, vyplývá z ní potřeba ekonomického přežití. Áha, zapomněl jsem na jeden detail. Školné.
Ono totiž když není školné, tak to je problém. Školné zatím chápu jako dobrou metlu na vyučující. Fakt, že právě tito posluchači platí právě tohoto pedagoga, by zapůsobil na obě strany. Jistě by se mnoho lidé nebálo říci: "Ale pane, co nám to tu povídáte?" Už by se nemohlo stát, že by se neúčast na přednášce (nýbrž v knihovně) vyplatila mnohonásobně více než účast. To je mimochodem běžná praxe pro většinu studentů v případě Ekonometrie na IES (taková je má zkušenost). Podobně by to bylo se zpětnou vazbou na práce studentů (eseje) - už by se nepsalo pro nic za nic. Například u esejů, které se píší na předmět Vladimíra Dlouhého, stále panují dohady, zda-li je známkuje paní sekretářka nebo sám Dlouhý. Vedení školy by bez zpětné vazby na kvalitu výuky nemohlo existovat. Možná by se konečně bežnou praxí staly kontroly kvality cvičení.
Jak jinak dosáhnout ttak vysoké motivace? Možná to lze - pokud se najde dost velký blázen, charitář (jak říkám Evičce, protože se mnou ještě stále chodí) či maniak. V současné době to ale spíše tak nějak existuje a reálný socialismus na vysokých školách (slova M. Gregora) bere energii těm, co mají chuť něco dělat.
Takže nakonec... ti nejlepší studenti z mého ročníku odjeli studovat magistra do zahraničí, protože o magistr na IES panují ty nejhorší zvěsti. Myslím ale, že to bude lepší než kde jinde. Už nyní se těším na výuku Mikroekonomie pana Jandy, o které absolventi říkají: je to zbytečné, je to na nic, definice a důkazy nazpaměť. Anebo International Finance pana Dervize, které se prý nedají absolvovat bez znalosti testů dopředu. Naštěstí prý dává pořád stejné. Anebo cvičící Nástrojů finančních trhů, o nichž basolvent prvního ročníku magistra ve Frankfurtu řekl, že "nástroje finančních trhů neviděl ani z rychlíku". Po zkušenostech se statistikou tomu bohužel věřím.
