Renomovaný historik a držitel ceny Magnesia Litera, profesor Jan Křen, čelí opakovaným veřejným útokům na svou osobu.
V listopadu 2005 byl významným veřejným činitelům odeslán tzv. dopis 17 signatářů, kteří v něm „protestovali především proti tomu, že nový archivní zákon zpřístupňuje materiály bývalé státní bezpečnosti bez ochrany osobních údajů,“ jak napsal v článku Historik podvodník z 2. září 2006 Petr Zídek. Dopis podepsal také Jan Křen, jehož 1600 stránkový svazek si Státní bezpečnost vedla pod jménem Docent. „Každý může dostat kompromitující fotografie nebo třeba záznamy odposlechů někdejších disidentů,“ ozřejmuje motivaci signatářů Radek Schovánek, expert na StB. Kvůli historikově účasti na prostestním dopisu se o něj začal zajímat Petr Zídek, redaktor Lidových novin: „Píšu o něm především proto, že minulý rok zorganizoval petici (tzv. dopis 17 signatářů, pozn. autor), která požaduje uzavření archivu pro bádání. Striktní aplikace ochrany osobních údajů totiž fakticky není ničím jiným. To, že historik, respektive historici, požadují uzavření archivu, to je skutečně světový unikát,“ napsal Zídek v článku Historikerstreit po česku (LN, 29.7.2006).
Signatáři v tomto problému chtěli, „aby citlivé informace o sledovaných osobách byly zpřístupněny pouze s jejich souhlasem.“ (Václav Drchal, LN, 15. 11. 2005). „Mám dojem, že se Křen pořád nezbavil bolševického myšlení. Dokladem může být jeho nehorázný návrh, aby si badatelé – s výjimkou pracovníků historických ústavů – nemohli sami kopírovat v archivech dokumenty,“ komentoval to Petr Zídek.
(Pokračování…)