Tondovo 20. narozeniny

Když vás napadne jelen v říji…nebo Tonda v říji…

Tondo, řekni něco. - He He He He He (smích).

Posledních šest let mi to nějak neleze do hlavy. Tonda charakterizuje učení se literatuře.

Oušku! Nechte sousedku na pokoji, jenom ji rozrušujete.

Já mám Třasákovo housle. Ale už jsem je prodal, takže už je nemám.

Tonda je skvělý kluk, hraje fotbal, říká, co si myslí a někteří ho přímo zbožňují. Hlavně já.

Na exkurze jezdí Tonda od určité doby jen s prázdnou dvoulitrovou PET lahví s rozšířeným hrdlem a expresním víčkem (…La Casa Blůůů).

Kdyby těchto pár řádek nevzbuzovalo u někoho úsměv, je to pouze a čistě proto, že „esa“ třídy neznáte a momenty jste nezažili: hurónský smích Tondy Ouška.
Ještě vám řeknu, jaké stránky z Janouška.
„Interjekce, co je to?“ ptala se prof. Křížová Tondy
„Vnitřní střikování.“ Tonda.
„Leda tak tvoje.“ Prof.

„Sigma dé, mez dovednosti.“ Tonda (správně mez dovoleného napětí).

Hledám partnera pro dlouhé večery a ještě delší noci.
Jsem vysoký, statný, černovlasý, s jiskrou v očích a vlastním bytem, čistotný a 100% bezpečný.
Něžnost je má přirozenost (potvrzení na tel. Čísle 603 830 279).

Kvinta: Lyžák, kde Tonda našel ve sněhu láhev Ferneta, nechal ji v restauraci Kino na stole
zároveň se studentem PP a studentkou JP a v penzionu pak kamarádi utírali koberec.

Nejlepší v řízení lodi byla loď admirálky Pavly a stevarda Tondy („Pane profesore, technická!“).
„Naturalismus – to jako že byl na přírodu, jo?“
Tonda o Zolovi

„Bílá velryba…čeho je to symbol?“ Prof. Křížová
„No, velrybářství, všeobecně.“
Tonda během referátu na autora Bílé velryby.

Na maturitním plesu, trošku opilí... Tonda si půjčil telefon a vracel ho.
„Dík. Na, a zhasni ho.“ (aby ho vypnula).

„Budem si hrát v lavici.“ Prof. Novotná. Všichni kluci ožili.
„Jóó..!“ Nahlas Tonda.

„Vy jste se snad zbláznila.“ Profesorce Siberové Tonda tohle pošeptal do ucha. Byla to jeho reakce na množství látky, kterou se měl naučit na zkoušení.

„Mám doma oba všechny tři díly.“
Tonda o Třech mušketýrech.