Radkův zápisník

Jako studenti FSV UK jsme, ač potencionální ekonomové, museli absolvovat základní sociologický kurs. Štěstí bylo, že nás vedl prof. Miloslav Petrusek (dva články k němu: o tom, že neumí s mikrofonem a o jeho vztahu k V. Klausovi). Dnes jsme všichni úspěšně složili zkoušku a již je před námi jen angličtina a matematika. Pravda, před neúspěšnými z prvního kola ještě ekonomie. V tomto článku chci napsat o dojmech ze “socky”, o tom, co jsem se dozvěděl, z popudu Honzy chci zhodnotit učebnici Jana Jandourka Úvod do sociologie a přidat z ní několik mouder.

Jandourkovu učebnici nazval Honza učebnicí občanské nauky pro vysokoškoláky. Osobně si myslím, že je to pěkný přehled sociologie přesně pro název kursu: úvod do sociologie. Ale nic víc.

Ujasnil jsem si několik nejasností. Některé věci mě zaujaly tak, že je sem napíšu (viz dále). Líbily se mi definice politických systémů, část o kýči a útěku k zábavě, kulturním relativismu, postmoderní krizi ilustrované na Muži bez vlastností, genderové problematice (proč mají muži touhu ženy utlačovat? bojí se smrti víc než ženy) a ještě nějaké. Celou knížku jsem však četl s potěšením. Pořád jsem narážel na kodifikace a klasifikace toho, co mi nebylo do té doby jasné.

Jak s učením?

K prvákům se dostaly údajné loňské testy, které byly hodně obtížné. Ty letošní s nimi však nesnesly srovnání, protože… asi bych to neměl zveřejňovat do detailů, ale byly lehčí víc, než kdo čekal.

Takže by bylo stačilo přečíst si výpisky, co kolovaly a kolují po e-mailech. To jsme však nevěděli, a proto se s blížícím se termínem stupňovala sháňka po Jandourkovi a prosby o půjčení. Inspirován stylem kolejníka kolegy Vlada, zvolil jsem čistě vysokoškolskou metodu. Vlado se učí tím stylem, že v jedenáct večer před zkouškou se ještě rozehřívá u počítačových her, pak se učí do půl čtvrté, ale jelikož by pak nevstal, protáhne to do šesti, hodinu poleží a jde na zkoušku. To je samozřejmě přehnané (tak jako všechno, co vám kdo o VŠ řekne).

Od půl jedenácté dopoledne den před zkouškou jsem hledal na Internetu pojmy z knížky Jana Kellera a poté jsem začal s četbou Jandourka. Jak jsem zjistil, nic si nezapamatuji bez výpisků, takže vše na papír. U 45. strany už byly tři hodiny, a proto jsme se vydali na konferenci CEPu - 15 let od obnovení kapitalismu v naší zemi - liberalizace cen a zahraničního obchodu a zahájení privatizace očima tehdejších aktérů. Po první části jsme už ale prchali zpět k milému Jandourkovi. Zbývalo mi 160 stránek a bylo půl osmé večer.

S různými intermezzy se dostavila třetí hodina a pozornost už dávno byla pod peřinou, zatímco já ji už rezignovaně hledal někde na stole. V půl čtvrté už jsem léčil zdeformovaná záda v té krásné postýlce a nemohl usnout. Energie tam prostě byla.

Udělal jsem si výpisky ze všech přednášek, vypsal Jandourka a našel všechny Kellerovy a ještě jiné pojmy. Takže příprava celkem zodpovědná.

Ještě jednou chci zdůraznit, že meritem věci byly přednášky a že učebnice byla úvodem do sociologie, který se mně však líbil, ač bych u mnoha témat přivítal hlubší pohled.

Obrazová příloha s komentářem

V půl jedné večer popadla hochy uklízecí mánie. Vtip byl vtom, že z předchozích dnů uniklý olej začal při vaření čehokoliv jiného bublat po celém vařiči, úplně všude.

Ona ďáblova kniha.

Ubavit se k smrti. Pláčí lidé, kteří ve skutečném životě nic neprožívají.

Útěk k zábavě od sebe samého. Už se nepoměřuješ, co?

Já nevím.

Protože se bojíme smrti, musíme vás ovládat, milé ženy.

Pro Moniku o morálce a etice. Západní společnost má pohled na svou morálku nejasný.