Když chci psát o mazci, čím mám začít? Jelikož jsem patřil do organizačního výboru chudáků, cc všechno musí, začnu výčtem toho, co všechno se muselo, přesněji: co všechno jsme museli (nebylo toho moc).
Kde? V chatě. Když jsme se smířili s tím, že mazec se neodbydeme hned po maturitě, ale až po přijímačkách, přišely obavy z toho, že v chatě nebude voda nebo elektřina. Vzhledem k bídné komunikaci mezi lidmi a Verčou, jež bydlení zajišťovala, a Verčou a majitelem chaty Míša našla jinou nabídku, chatu v Píscích poblíž Svatavy. To padlo. Jednou v Masce jsme pak potkali Beriho, slavil 20tiny, a shodou náhod s ním domluvili, že přijede také a pustí elektrický proud.
Mou osobní noční můrou bylo pivo. Jeden by to nímal jako položku důležitější než ubytování, natož tekoucí voda. Poté, co mi Tonda, který měl přijet o den později, zdůraznil svou chuť na točenou Plzeň, jsem dostal strach a stůj co stůj hodlal ponechat v sudu alespoň třetinu.
Na párty člověk potřebuje sud (za 1300 Kč na Bohemce v Sokolově G12), chlazení, pípu a bombu s CO2 (přinejhorším pumpičku od auta, ale pozor na různé koncovky hadiček). Chlazení není nikde k půjčení, proto zkušení organizátoři volí sud z chemičky plný vody a lahví se zmraženou vodou. My však jeli na dva dny a sud jsme neměli. proto jsme jeli do velkoskladu do Kraslic, kde nám Martinův friend Wiski Bob půjčil všechen hardware a pivo za 1416 Kč. Ne však bombu s plynem. Tu nám nabídli v Sokolovských strojírnách za 600 Kč se zálohou asi dva tisíce. Naštěstí jsme se tam náhodou dostali k hasicímu přístroji za 300 Kč.
V sobotu dopoledne jsme jeli do Chebu pro další sud, vodky a džusy. Pan majitel měl zavřeno, ale díkybohu se se synkem koupal v bazénu na zahradě poblíž areálu. Ve slipech nám to prodal. Nechutné nealko, štěně piva a další lihoviny.
Potom v Kauflandu jsme viděli ošklivé Němce. Pokud chcete vidět, z jakého důvodu mohou mít Češi k Němcům averzi (ano, většinou neoprávněně a jako předsudek), tak jeďte tam.
Dopravit pivní záležitosti, gril, baťohy studentů-bez-aut, jídlo a pití, to si musí vzít někdo na starost. U nás to byl Vláďa a Multivan 2.5 TDI 4motion Highline (to pro ujištění, že se v tom cestuje příjemně). Na něj a Martina s audiem jsme však museli čekat, a to byla citelná pauzička v běhu událostí. Naštěstí, otužilci a správňáci se odvážili ochutnat božský pontonek, lávku do vody, v kombinaci s Jesenicí a skákali a skákali.
Teď bych měl načít popis večera. Něco už jsem psal Péťovi:
Cau Peto
Tak co novyho. Byli jsme na mazci na jesenici na vodacky chate, ktera
nas zpocatku huste vystrasila. v kazdem pokoji kilo pavucin a dve kila
prachu, postele jako v koncentraku, cely to stalo na strani a terasa
chatrna. ale nakonec to bylo vsechno jedno. mne to vubec nevadilo. to
jenom devcata…
prvni noc si vubec nepamatuju, protoze pulki mi daval smrtaky -
stejnym dilem vodka, rum a bile a cervene vino. a ja si to daval
hodnekrat. spal jsem uz o pul jedne, predtim zvracel (s pulkim) a
skutalel se ze strane s kladou na zadech, mam strupy na ramenou, na
brise, na loktech. druha noc byla skvela, tancovali jsme.
a vecer to tam vypadalo u jesenice moc dobre. s klukama jsme skakali
do vody, hey, to bylo super.
Zelda s Ivanem si vzali nastarost gril a opěkali maso, muzika hrála, plápolal oheň a v jednom pokoji byl stoleček a lahvemi.
Ještě u Ypsilonky nás dostihli chrti na kolech, Eva s Mášou. Eva pak nejenže ochutnala Friskies (prý to má nějaké zvláštní minerály), ale také si zaskákala do vody s vložkou, cyklistickou. Eva s námi hopsala do vody. Skoky paragánské, ale hlavně placáky. Ty jsou nejlepší.
První noc uplynula docela rychle. Ještě že byl někdo, kdo se o mě postaral. Nad námi spal Péťa s Ivanem.
Druhý den jsme sehnali další pití, hráli nohejbal, minigolf, volejbal, koupali se a tak. Martin dal na minogolfu 44 úderů. Vláďa 54 a já porazil Péťu i Antonia.
Teď, v 0:10, jsem se vrátil ze Sokolova. Míša mi předtím říkala, co všechno má na videokamaře a že mi to za žádnou cenu neukáže. A že tam není jen ona. Chci tím říci jedno: večer se tam děly věci, o kterých já nemám ani páru. Díkybohu.
HOLLY: (Jeho obličej na monitoru je rozmazaný a zkreslený) Nemůžu sloužit. Nemám o tom páru. Letíme rychlostí světla. Jsem pod parou.
Tak to byl druhý den. Tyto dny jsou dlouhé, sluníčko zapadá pozdě a na Jesenici byl tu noc krásný pohled.
Tuto noc to měly rozjíždět holky a my se měli starat o ně. A tak jsem pařili a přili. Málem bych zapomněl!přijel hokejový hráč, hokejista (ale to někteří v dnešní době berou skoro pejorativně, což já teď nechci) Péťa. A to také nebylo jen tak.
Půlnoční koupel.
Druhý den. Nechtěné vstávání, žvýkačka, zhrození se, že jsem se nestaral, rámcové shánění věcí, koupel v přehradě, shánění věcí, shánění Vládi a Martina, kteří se nezopovědně zdýchli na minigolf, odjezd po jedenácté hodině.
Na verču Dvořákovoua spol. tam zbylo dost odpadků, což mě mrzí. Ale musel jsem domů. Péťa jel nebezpečně rychle, a to tak, že jel nebezpečně.
Nepřijelo 13lidí ze třídy. Zato bylo hodně hostů. Byl jsem rád, že tam byli. Mnozí si stěžovali, že pili alkoohl za peníze, které neplatili. Do určité míry to je pravda a já dodávám, že mi to také nevadilo. Ani mě nenapadlo, že by mi to mělo vadit. Ještě jsem se neptal Kommára, proč odjel brzo.
Brzy naskenuji cestovní deník. Ještě mám 50 Kč u Martina, Peťuly a Matyho, 400 Kč u Vládi, stejně jako kameru a gril.
Dodatky prosím v komentářích.
Ozvěny