Rychle a stručně. Předposledních deset dnů jsem strávil na cyklistickém soustředění v Poreči v Chorvatsku. Jezdili jsme tam pro laiky nepředstavitelné dávky, pro cyklisty standardní dávky, tj. 140-180 km. Co jsme tam dělali kromě té cyklistiky? Jedli a spali. Ještě před odjezdem se mi a mé mamce podařil husarský kousek. Pravou přední pneumatikou jsme společným dílem přejeli můj notebook tak, že mu přestal fungovat jen displej a CD-ROMka. Teď na něj mám napíchlej domácí monitor. Mamka mi nabídla finanční výpomoc (nezapírám, že pro finanční krytí ve výši přes 90 % je to spíše podvodná přezdívka) a já si vybral jako kandidáty notebooky Acer a Toshiba.
Nyní o víkendu jsem s Evou dali MTB závod XC Bahno. Tak jako Evička i já chci poděkovat Péťovi M., že nás přijel podpořit (no spíš Evu, ale já to beru i na sebe :). Kdybyste viděli, jak málo byl oblečen… A druhý den nás čekala mixovaná štafeta (dva kluci a holka, každý kilometr a půl běhu) a pak ještě akce zvaná Pivní maraton. Oboje pořádal bezvadný Atletický klub Sokolov. Zatímco ve štafetě jsem propadl, v pivním maratonu jsem vyhrál. A řeknu vám, už dlouho (roky) mě žádné vítězství tak nepotěšilo. Možná žě už jsem vlastně dost dlouho nic nevyhrál. Já totiž pořád, pardon, žeru a piju (zde myslím nealko), a v neděli se ukázalo, že to k něčemu je! Mám roztáhlý žaludek a stravovací trubky a nedělá mi problém uběhnout kilometr, sednout, vypít 4 desítky a poté hned běžet 1195 metrů za 11 a půl minuty (pivo průměrně za 30 sekund). Přiznám se, že mi při druhém běhu pomohlo ublinknutí si do připraveného kbelíku (kdo má odvahu, zde je přímý okdaz na foto dotyčného kbelíku). Fotky z pivního maratonu a ze štafety.
Foto: AK Sokolov
Poděkování:
- Lenka Vyšinová (ta vlevo), která nás zachránila při štafetě,
- AK Sokolov za to, co pořádá a jak to pořádá
- Honza Sokol za úmornou práci u počítače
- Máša za podporu na Bahně (ten vpravo - nepřehlédnutelný :)
- Evička (tu si najděte sami)
Martin za pomoc s kartou (pivní skaut)
Velikonoce byly letos na 20 cm sněhu a opět se mi potvrdilo, že je to, alespoň u nás na vsi, krásný svátek. A to jsem tentokrát ani holky nebil, což je jediná kaňka na dnešním pěkném dni.
hele, vřele doporučuju tu Toshibu…Když pominu počáteční problémy, které se ale projevily specificky u mě, ostatní uživatelé co znám, nic takového nezažili, tak je to počítač, který po 3 letech stále šlape stejně rychle a dobře, jako když byl nový. A navíc, ta mezinárodní záruka je fakt super!
hele, vřele doporučuju ten Acer…Když pominu počáteční problémy, které se ale projevily specificky u Duca, ostatní uživatelé co znám, nic takového nezažili, tak je to počítač, který po 3 letech stále šlape stejně rychle a dobře, jako když byl nový. A navíc, touchpad v ceně je fakt super!
bavíš se dobře?
Já se bavim výborně. Co ostatní?
es geht ;-) danke
ber Dell je nej
tak podle zvěstí už má Acer, ale asi se stydí to sem napsat… ale když si nenechal poradit… :)
Jasně že mám Acer, kvalitní a nejlepší poměr cena výkon. Oproti Toshibě, kterou má můj spolubydla, má pevnější obal (říká se otmu šasi?). Koupil jsem si nejlepší notebook do 17 tisíc Kč.
Pod tím delláckým odkazem se mi nic nenačetlo a ať už to bylo cokoliv, určitě to bylo drahý :) bohužel. Jinak mám delly rád.
to rdvn: ty si ale musíš uvědomit, že při tvé spotřebě notebooků se ti fááákt nevyplatí investovat do Dellu…
Je to tak. Ale už mě na tom mém Aceru štve to, že to má nějak málo citlivý touchpad a že to není tak pevné, jak se to zdálo. Obávám se ale, že tohle je problém všech studnetských notebooků.
To už jsi ho zase přejel autem? :)
rdvn: Tak už víš, proč měl “nejlepší poměr cena výkon”…
mirek: jaký by sis vybral ty?