Rozhovor s multistudentem
Jakub Jeřábek studuje na IES v magisterském stupni a v CERGE je ve druháku doktorandského studia. Kromě svých dalších aktivit od letošního roku vykonává funkci senátora v Akademickém senátu UK. V Senátu FSV již nějaký čas zasedá. A tohle není zdaleka všechno, ale Jakub nechtěl všechno vyzradit.
Vysvětli prosím pochybovačným ekonomům význam každého ze dvou senátů. O co by bez nich studenti přišli?
Univerzitní senát společně s rektorátem navrhuje, vytváří a pak sám schvaluje vnitřní předpisy pro celou univerzitu, jako je například studijní a zkušební řád nebo stipendijní řád. Jsou to dokumenty, které se bezprostředně dotýkají života každého studenta. Na sociální komisi, které jsem členem, projednáváme zásady ubytování na kolejích a jejich ubytovací řád nebo sociální a ubytovací stipendia, ekonomická komise zase dává doporučení k žádostem o prostředky z rozpočtové rezervy. O všech těchto věcech pak senát rozhoduje.
Další důležitou roli bych viděl ve schvalování rozpočtu a kontrole výsledku hospodaření univerzity a především v rozdělování prostředků mezi jednotlivé fakulty. A v neposlední řadě se senát zabývá podněty z akademické obce nebo záležitostmi, které se týkají univerzity jako celku. Umožnili jsme například studium pronásledovaným běloruským studentům nebo zajistili opakování zpochybňovaných voleb do fakultního senátu Filozofické fakulty.
Fakultní senát má podobnou úlohu. Do jeho agendy patří rozpočet fakulty a rozdělení prostředků institutům, prospěchová a účelová stipendia nebo třeba studentské peníze. Zároveň senát působí jako jednotící prvek mezi studenty a pedagogy i mezi příslušníky různých institutů.
Jaká je tvá motivace vykonávat tvrdou práci senátora?
Rád věcem nahlížím „pod pokličku“, nechci sebou nechat manipulovat. Být v senátu je nejen příležitost, jak pochopit fungování fakultních mechanismů, ale i možnost chod věcí i částečně ovlivňovat. Univerzitní senát byl pak jen logickým pokračováním ve chvíli, kdy jsem zjistil, že s některými záležitostmi se na fakultní úrovni hnout nedá.
Jsou v senátech pro nejbližší měsíce nějaké aktuální kauzy či vyhlídky?
Ve fakultním senátu se budeme muset usnést na definitivní verzi pravidel pro organizaci studia a pravidel pro přiznávání stipendií, která zatím platí v prozatímní podobě opatření rektora. Dále se ještě s několika senátory zamýšlíme nad aktuálními problémy fakulty, ale konkrétnější návrhy se teprve připravují.
Univerzitní senát bude na příštím zasedání projednávat podporu studentských spolků. Také komise pro transformaci kolejí a menz by měla v nejbližší době prezentovat výsledky své více než půlroční činnosti a následovat pak bude příprava vlastní reformy. A na jaře bude na programu opět rozpočet a rozdělení financí na příští rok.
Pobouřila tě reklama KSČM v podzimním Sociálu?
Vadilo mi to, ale Sociál kvůli tomu nezavrhnu.
V Senátu FSV je hodně ekonomů (kolik procent?). Táhnete za jeden provaz?
V současné době je ve fakultním senátu osm žurnalistů, sedm ekonomů a zbývající instituty kromě IPS mají po dvou senátorech. (Studentská senátorka za IPS odstoupila a nikdo další za politology nekandidoval). Já si myslím, že senátoři by neměli reprezentovat pouze své instituty, ale myslet na prospěch fakulty jako celku.
Zaznamenal jsi ruch okolo Úvodu do ekonomie pro neekonomy? Anketa a článek v minulém čísle časopisu pana Půlpána velmi zklamaly a zřejmě se vzdá své funkce. Koho bys neekonům dal ty? Hlaváčka, nebo Půlpána? Nebo někoho mezi?
Mám za sebou přednášky profesora Hlaváčka pro ekonomy a neměl jsem s ním nejmenší problémy. Nejsem ale neekonom, který se vyhýbá matematice. Když jsem se pro informaci díval na skripta, která pro neekonomy poskytoval na webu, zjistil jsem, že žádné šokující derivace nebo integrály neobsahují. Nemyslím si, že by studentům naší fakulty mělo vadit, když po nich je v povinném kurzu požadováno větší než malé množství logického a abstraktního myšlení. Při vší úctě k přednáškám docenta Půlpána, které jsou výborné a vtipné, bych tedy neekonomům doporučil náročnější ekonomii s Hlaváčkem. Chtěl bych, aby taky mohli zažít ten pocit uspokojení, když člověk pochopí zdánlivě nepřehlednou změť čar v grafu. Aby si po zkoušce mohli říct: „Taková hrůza a já jsem to zvládnul. Jsem king.“
Studium na CERGE
CERGE (The Center for Economic Research and Graduate Education of Charles University) bylo založeno v roce 1991 jako Ph. D. program amerického střihu zaměřený na ekonomii. O rok později transformací bývalého Prognostického ústavu vznikl Ekonomický institut (EI) při Akademii věd a obě instituce se postupně spojily. O úrovni výzkumu vypovídá fakt, že když se sečtou impact faktory všech českých v angličtině vydaných ekonomických článků za roky 1994 – 2004, vytvořili z nich dvě třetiny vyučující a studenti CERGE.
Jak je v CERGE organizována výuka? Jaké jsou v nabídce předměty? Mimochodem, oproti IES tam doktorandi nemají koho vyučovat, že ano?
Na CERGE se může hlásit každý absolvent alespoň bakalářského studia humanitních nebo přírodních věd se zájmem o kvantitativně analytický přístup k ekonomii. Pro zájemce je připraven přípravný semestr, který v průběhu letních prázdnin srovná úroveň uchazečů v matematice, angličtině a ekonomii a slouží zároveň jako druhé kolo přijímacích zkoušek. Do řádného studia postupují z původní více než stovky zájemců asi tři až čtyři desítky nejlepších.
Výuka na CERGE je rozdělena do tří semestrů za rok, podzimní začíná v září, jarní v lednu a letní v květnu. V prvním roce studia jsou povinné kurzy mikro a makroekonomie a statistiky/ekonometrie a akademického psaní v angličtině. Ze všech předmětů se skládají po každém semestru v průběhu jednoho týdnu zkoušky. Na závěr ročníku čekají studenty takzvané generaly, státní zkoušky ze všech předmětů. Ve druhém ročníku si můžou doktorandi vybírat každý semestr tři ze zhruba šesti oborových předmětů jako mezinárodní obchod, pokročilá makroekonomie, finanční trhy nebo ekonomie práce a veřejného sektoru. Na konci roku musí ze dvou z nich opět složit generaly. Ve třetím a čtvrtém ročníku již studenti pracují na svých disertacích, které mají podobu tří článků na úrovni publikovatelné v impaktovaných zahraničních časopisech.
Jako bonus musí všichni studenti CERGE pomáhat vyučujícím s jejich výzkumem nebo jako vedoucí cvičení k přednáškám pro mladší spolužáky. Podle studijních výsledků musí takto odpracovat 8 – 16 hodin týdně.
O CERGE jsem slyšel, že to je ráj liberálů a zastánců volného obchodu. Je to pravda?
Věda provozovaná na CERGE sleduje hlavní proud (mainstream) světových trendů ekonomického výzkumu. Vzhledem k tomu, že mainstream je v současnosti poměrně liberální a podporuje volný obchod, vypadá to na CERGE podobně. Vždycky ale záleží na konkrétním ekonomickém modelu a primárním účelem vědy na CERGE není politika. Nejdůležitější je, aby byl výsledek dost významný na publikaci v renomovaném časopise.
Jak se ti v CERGE studuje? Je to náročné? Náročnější než IES?
Hlavní zátěží na CERGE je množství domácích úkolů, které někdy člověk vypracovává dlouho do noci. Minimálně díky nim studium náročnější rozhodně je, ale zvládat se přesto dá.
Psáno pro Sociál.

January 21st, 2007 at 11.43
je pravda, že kdo jde na CERGE, nemusí mít vystudovanou ekonomii?
January 21st, 2007 at 14.17
Podle Jakubovy odpovědi ano.
January 21st, 2007 at 22.27
a přijde ti to “normální”? koneckonců, jedná se o doktorát z ekonomie… ;-)
January 21st, 2007 at 22.29
Rozhodně se mi to líbí. Chtělo by to Jakuba, aby nám řekl, jestli je výuka dostatečně náročná :).
January 22nd, 2007 at 06.53
což o to. ale když někdo studuje doktorát z ekonomie, tak bych očekávat, že tu ekonomii předtím studoval. přes léto Hayeka/Smithe/a trilion dalších nenačteš…