rfiser: Má obava, že se jednou probudím a nebudu nikomu rozumět, se ztělesňuje v článcích iDnes. Titulek o Klausově revolučním experimentu …
mmister: @rfiser Co na tom nechápeš?
Nechápu toto. Ne, předně řeknu toto: mám pocit, že reaguji přehnaně. To možná vysvětluje mnohé. Ale napíšu tedy to, co jsem cítil při prvním čtení článku iDnes.
Prezident Václav Klaus zase jednou rozbouřil Evropský parlament. Když zde mluvil před několika lety naposledy ještě jako předseda Sněmovny, použil termín „plíživá integrace“, který od té doby zdomácněl po celé Evropě. Dnes přišel s novým souslovím. EU je podle něj revoluční experiment.
Při vší úctě k Mirkovi K., který je znám svým negativním postojem ke Klausovi, mi přijde, jakoby to psal on. Cítím z toho negativní vyznění. Touhu najít další sousloví, které masám přijde jako hustý. To celé v rámci standardně primitivního přístupu k chápání jejich významu. Myslím, že první, co jsem o EU slyšel, bylo, že je to revoluční experiment, a byla to pochvala, protože dát dohromady ty věčně rozhádané evropské státečky, to není lehký úkol, o čemž se učí v dějepisu v prvních 90 % stránkách učebnic.
Vsuvka: zmínky o origiinálním významu slova „revoluční“ jsou nepatřičné, protože tento význam je v tomto kontextu irelevantní.
Když jsem si četl reakce europoslanců v odkazovaném článku, tak mě napadlo, jestli náhodou nepanuje obecná averze vůči neobvyklým, ale rozumným myšlenkám. Co neobvyklým, spíše jinak formulovaným. Klausův projev jsem nečetl celý. Nenašel jsem v něm nic, co by mělo pobouřit nadšené eurointegrátory. Spíš bych řekl, že Klaus nastavil vyleštěné zrcadlo … a někdo se možná nerad zamýšlí, jestli by si neměl koupit lepší krém na nos.
Chci zmínit slova Jany Hybáškové: Práce Evropského parlamentu je založena na kompromisu a na konsenzu a na dlouhých hodinách vyjednávání. Asi to nebyla práce EP, ale nezní její slova prázdně tváří v tvář protlačování Lisabonské ústavosmlouvy? To je také dlouhé vyjednávání. Richard Falbr: Byl to jen další příspěvek k tomu, aby si o nás v Evropské unii mysleli, že jsme pěkní blbci. Přesně tento typ výroků mě neskutečně irituje. Kdo tohle říká, tak je sociálně nevyvinutý. Znáte to sami… já například o lidech obvykle nemluvím moc hanlivě, ale jakmile jdou proti mně, tak to nechtějte slyšet. Takže je přirozené, že když někdo zastává jiný názor, tak není přijímán jako spojenec… R. Falbr si to ale vykládá společensky.
Možná má můj postoj k tónu novinových článků motivaci v postavách z Big Bangu: Sheldon Cooper bere dost, jak to nazvat, abstraktně všechno, Leslie Winkle to dělá ale mnohem názorněji svým postojem k sexu. Asi tak: když někdo řekne „revoluční experiment“, tak se nejdřív zamyslí, a ne že se nejdřív zhroutí. A Leslie postrádá tuto obvyklou sociální reakci v sexuálních tématech.
Martin Komárek mě donutil si projev přečíst znovu. Hlavní Klausovy myšlenky označuje za zčásti pravdivé, hlavně ale lživé. Na názor, že ekonomický systém EU je systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky reaguje tím, že regulace trhu zákony je uznávaná a nutná korekce kapitalismu a že Unie není o nic byrokratičtější a více omezující než národní státy.
Myslím, že Komárkova kuše zde míjí cíl (ne, to není citace z Robina Hooda). Komárka podezřívám z paušálního argumentu ekonomického takyvzdělance, který četl k počátcích kapitalismu, ale nevšiml si, že Klaus, dle mého názoru, míní například aktivity onoho Sarkozyho. Nebo-li: Klaus by s Komárkem souhlasil. Ale řekl by, že by rád slyšel něco k věci. To je k první části. K byrokratizaci bych řekl, že Klausovi vadí i to, co Komárek zřejmě toleruje, totiž vznikání byrokratické sestry současných států. Ale nejen to (protože to je možná pro jednotný trh nutné), Klaus říká, že míra byrokratizace je příliš velká. (Ano, je to těžko měřitlený argument… možná – #13 mě jistě, a budu rád, přesvědčí o opaku.)
Martin Komárek se strefuje do slova „revoluční“, které Klaus, dle mého názoru, opravdu nepoužil ve smyslu „běsnění“, ale „velice inovativní“. A dále říká, že Unie je naprosto férový spolek. Poučte mě o opaku, ale po tancích okolo Lisabonu se mi tomu nechce věřit.
Update: a to jsem ještě nečetl o tom, že iluze o Klausovi za poslední rok ztratili i Komárkovy blízcí spolupracovníci, tj. členové MF Dnes. Zrovna toto bych, býti novinářem, neventiloval.
Ve všech našich novinách působí eurosvazáci, kteří pořádají soustavně hon na čarodějnici, kterou ztělesňuje Václav Klaus, takže tím bych se ani moc nezabýval.
Snad jenom, že eurosvazáci pořád psali, jak eurokejvači na Klause bučeli (bučí krávy a voli — to odpovídá), ale že druhá půlka tleskala, na to nějak zapomněli.
Samozřejmě, že Klaus říká, že míra byrokratizace je příliš velká. Daly by se o tom psát eseje, ale tady do komentáře napíšu toto: Evropská směrnice o karamelových bonbónech má víc než 27 tisíc slov. Směrnice o čokoládových bonbónech jich má ještě více.
To se přece ani jinak než „příliš velká“ nedá nazvat.
#13: Tahle mučednícká aura Václava Klause je zvláštní. Jakoby se nejméně od roku 1997 proti němu spikl celý svět a on jediný bojovník za pravdu stojí proti přesile. Problém je, že Klaus i ve světovém tisku má přinejlepším neutrální ohlas. Včetně médií, která by mu měla být spíše nakloněná typu Economistu, Financial Times atd. To nám z něj dělá už dokonce světového mučedníka, snad ani Jan Hus se s ním nemůže rovnat :-))
Projev se mi líbil, s většinou nesouhlasím, ale věřím, že taková diskuse je v EU prospěšná. Chybou Václava Klause je, že střílí po všem, co se okolo pohne. Stimulační balíčky, oteplování, EU, Gruzie, zákaz kouření, voda z plastu, Pelíšky… Sám sebe vyboxoval do kategorie „politická kuriozita“. Sebe tím připravil o šanci mít nějaký vliv. Nás tím ztrapňuje, protože jeho zahraniční mediální obraz je tragický.
Říkám snad, že je Klaus mučedník?
ten článek na iDnesu psal mamlas (viz Radkovo argumenty), Klaus se ale chová jako sráč taky.. Neznat to, že podopsal odposlechovej zákon (plus argumenty, kterýma to obhájil), taky bych považoval jeho projev v europarlamentu za obahojobu svobody a správnou kritiku, která měla zaznít.
Takhle to chápu jen jako populistický plkání poťouchlého staříka.
Co je svobodnýho na tom, když někdo vydělává na ukradený věci?
Největší nepřátelé lidstva (= novináři) zase začali tu svojí písničku o omezování svobody slova, aniž jí ten zákon jakkoliv omezil, což dojde každýmu, kdo nečichá denně tři hodiny toluen.
Kromě toho je ten tvuj komentář ad hominem (jako obvykle) a takový projevy se ve slušný společnosti přijímají s opovržením.
machys – díky za uznání, od tebe si to cením; já sám si svou kritikou jistý jednou jsem, jednou nejsem. Ani Lucie Tvarůžková z HN http://jdem.cz/azf38 mě úplně nepotěšila, ale nebolelo to jako v MF od Kateřiny Koubové. Obě zpravodajky z Bruselu.
Raději k druhému tématu – že si Klaus za svou „popularitu“ může zčásti sám, třeba odposlechovým zákonem. V tomto tématu nemám ale přehled. Sympatizuji s ideou ochrany soukromých osob před „nesprávným“ zveřejněním jejich odposlechů, které unikly během vyšetřování. Rozhodně se mi nelíbí to, že bych se příště nemusel dozvědět o tom, co dělá Téčko a spol. Myslím, že se nestal případ, kdy by novináři zveřejnili odposlechy zbytečně a senzacechtivě.
#13: „na ukradený věci“ – to je spíš hnidopišství, ale oni to asi ti novináři většinou nekradou, spíš pokoutně získávají. A co je na tom svobodnýho? Všechno :). Říkáš, že tu svobodu neomezuje, můžeš to prosímtě plebsu vysvětlit? Proč kvůli tomu tedy všichni ti nepřátelé lidstva včetně svých šéfů protestují?
rdvn: A proč by ses o tom chtěl dozvídat? To je policejní odposlech a policie si s ním naloží, jak jí přísluší.
Nenastal případ, kdy by novináři zveřejnili odposlechy zbytečně? ROFL Naprostý opak je pravdou. Na základě žádného ze zveřejněných odposlechů nebyl nikdo odsouzen. A k čemu nám byla informace, že už nevím kdo by na rozhodčí Damkovou nešáhnul ani nohou, protože by mu slezly nehty?
Novináři to možná nekradou, ale kradou to přece ti, od koho to ti novináři dostanou, ať už to jsou cajti nebo úředníci. A je jedno, jestli ti novináři za to platí (což je skutečnost) nebo neplatí (což je to, co tvrdí).
Představ si, že ukradnu auto a tobě ho prodám/dám a ty budeš vědět, že jsem ho ukradl, nebudeš v dobré víře. Myslíš si, že to auto smíš prodat nebo v něm provozovat taxislužbu? Asi ne, co? Analogicky nesmí novináři vydělávat na kradeném materiálu. Nechápu, co se v tom hledá za složitosti.
Proč kvůli tomu protestujou, je přece nasnadě. Nechtěj přijít o kšeft. Zastíraj to svobodou slova, aby jim na to skočili ti nedůvtipní.
BTW: Svobodou slova se obyčejně myslí vyjádřit jakýkoliv názor, ne přežvejkat, co si povídají dva rozhodčí. To je sice značně originální definice, ale je třeba ji odmítnout, protože je nesmyslná.
to jsou ale kecy jako vrata Martine… argument o vydělávání na odposleších je jeden z nejabsurdnějších… žádná sebeúžasnější informace zveřejněná v nějakém z médií nemá z dlouhodobého ekonomického hlediska pro něj vůbec význam. Tak to nefunguje. Takhle na média koukali pánové ve 30. letech, možná :)
Ale pěkně jsi to vystihl s tou krádeží auta. Jedná se úplně o jiné situace. Kdybys svojí argumentaci vedl racionálně do důsledku, tak si uvědomíš, že silnou medializací odposlechů kauzy rozhodčích se dosáhlo nějakého efektu, společensky pozitivního. Myslím, že racionální zhodnocení situace BEZ a SE zveřejněním odposlechů hraje u kauz na mocenských postech ve prospěch zveřejňování, protože obecné „dobro“ z této akce (odvolání politika, změnu nefungujícího systému) je větší, než osobní újma člověka, jež páchá trestný čin. Kdybys alespoň argumentoval právem člověka na soukromí nebo jeho ochranu, ale starat se o profit média beru jen jako snahu se odpoutat od podstaty problému…. takové to kafrání o ničem, na kterém se ale dá oponent nachytat a pak roztrhat :).
radku, je milé, že si nejsi si seš chvíli jistý a chvíli ne… možná lepčejší, než si stát neochvějně za píčovinou, jenom protože jí řekl Klaus.
Je neoddiskutovatelnej fakt, že novináři provozují svojí činnost za účelem zisku (jak je ostatně podnikání definováno v mikroekonomické teorii, i v českém právu). Jejich činností jest vydávání novin s informacemi. Pokud tou informací jsou odposlechy, lze deduktivně vyvodit, že na nich vydělávají.
Kromě toho je naprosto evidentní, že si minimálně někteří novináři udělali z odposlechů dobrej byznys…
Nic jako společensky pozitivní efekt jsem nepozoroval a pochybuju, že vůbec něco takovýho existuje. Ohledně fotbalových odposlechů jsem nadále přesvědčen, že byly protizákonný od prvopočátku.
Jseš sprostej hulvát. Zkus se třeba zamyslet nad tím, že někdo si může udělat názor už předtím, než se vyjádří Klaus. Nebo že si ho někdo může udělat nezávisle.
Třeba takový pánové Sokol a Benda určitě „neochvějně stojej za píčovinou, jenom protože jí řek Klaus“, že?
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sokol.php?itemid=5896
http://www.virtually.cz/index.php?art=18027
Asi nebude překvapením, že dám za pravdu Máchysovi.
Jen na okraj: když policajt vynese a předá novinářům nějaký odposlech, hrozí mu trestní sazba max. 3 roky. Novináři, za to že je zveřejní, hrozí 5 let. Je otázka, co je horší: skutečnost, že někdo poruší pravidla vyšetřování, nebo fakt, že o tom prostě informuje. Jestli politici chtějí zabránit úniku tajných informací, měli by začít tam, kde problém vzniká – tzn. zacpat díry u policie. A taky omezit množství odposlechů.
Úkolem novinářů je informovat o tom, co politici a jiné veřejné osoby dělají, a tím umožnit, aby jim občané nahlédli pod pokličku. Neustále se argumentuje tím, že zveřejnění odposlechů někomu ubližuje. Jenže neubližují si ti lidé spíš sami tím, že jsou v úzkém a důvěrném kontaktu s kriminálníky, podnikatelskou lobby apod.? A pokud tomu tak je, mají občané, kteří je volí za své zástupce (nebo jsou tito lidé jejich volenými zástupci dosazováni), právo o tom vědět. Třeba se totiž pak při příštích volbách rozhodnou jinak.
Tak ja dam zase za pravdu #13.
Pokud jsou dukazy z poslechu dostatecne k obvineni, dojde k obvineni organy cinnymi v trestnim rizeni…
Nevidim zadny prostor pro novinare. Dukazy jsou prezentovany verejne u soudu a verejnost ma moznost se seznamit s celym problemem, nejen se novinarem z kontextu vytrzenymi speky…
Zde teoreticky vyvstava prostor pro novinare, napr. pokud probiha soudni rizeni bez ucasti verejnosti, za podivnych okolnosti apod.
Nesouhlasim s tim, aby meli novinari moznost publikovat odposlechy pred obvinenim z trestneho cinu.
Co kdyz si odposlouchavana osoba bude povidat s milenkou a jejich rozhovor se pristi den objevi v Blesku?
Ze zverejnenych odposlechu jsem se zatim vzdy dozvedel kdo je kokot, debil, kurva a ze Zeman rad sadlo s okurky. Tohle nezverejnuji hlidaci demokracie (jak se novinari radi profiluji), ale ziskuchtivi blbecci (stejni jako banksteri, ktere tak radi kritizuji.).
Kdyz navic sleduji informace v Economistu a WSJ o krizi ve Vychodni Evorpe, je mi smutno. Pokud takhle informuji spickova svetova media, nechci si domyslet uroven tech prumernych ceskych.
Plne souhlasim s #13 a Tomem H.
Z Economistu je mi celkove do place, kauza vychodni Evropy je jenom spickou ledovce. WSJ ma aspon vyvazenou nazorovou sekci.
než začnete někomu dávat za pravdu, přečtěte si argumentaci. Uznávám ochranu soukromí člověka, jehož odposlechy jsou zveřejněné. To je relevantní argument.
Já se jen ohradil proti tomu, že se jako motiv novinářů zveřejnit odposlech uvádí zisk… svědčí to o naprostý neznalosti fungování médií (to už bych raději bral jako motiv exhibicionismus novináře, jeho touhu po pomstě, touhu proslavit se – naprosto relevantní motivy)
Pokud jde o tu zmiňovanou ochranu soukromí, ta je v dostatečné míře v zákoně ošetřená. Ten zákon nevznikl jako reakce na lynčování Pepánka Nezdary v Blesku, kterej zahejbal starý, ale jako reakce na sérii nepříjemných informací, který se objevily na významný veřejný činitele.
Člověk ve veřejné funkci musí počítat s tím, že o některá práva přichází. Jedno z nich je právo na soukromí v takový podobě, v jaký si ho užívame my :).
Ten zákon je špatnej v tom, že jednostranně zpřísňuje současnou legislativu bez nějakého protiopatření, ošetření možnosti, kdy není jiný způsob, jak rozkrýt organizovaný zločin, korupci a podobně.
Takže novináři vlastně nevydělávaj na obsahu novin. Originální teorie.
Zároveň je novinář zřejmě nějaký super-občan. Kdybych já začal rozdávat letáky s údajnejma odposlechama, zabásli by mě, než bych dorazil do vedlejší ulice. Ale když totéž udělá někdo, kdo si říká novinář, je to v zájmu „rozkrytí organizovaného zločinu, korupce a podobně“. WTF?
Olrajt, diskuzi jsem detailne necet…
Kazdopadne si myslim, ze novinari nejsou v boji proti zakonu hnani zadnym vyssim principem, ale ziskem (financnim, dostat clanek na prvni stranku, upozornit na sebe, exhibovat se…)
Mi se nelibi logika veci. Jde to zpet ke stezejnimu argumentu. Pokud jsou dukazy dostatecne, obvinuji organy cinne v trestnim rizeni. Pokud dukazy nejsou dostatecne, nevidim pro novinare zadny prostor. Novinari nemohou suplovat praci policie.
Pokud souhlasime s vynasenim odposlechu, tak bychom z logiky veci museli souhlasit s vynasenim i dalsich dukaznich materialu. Danove priznani pana XY, Kde byl clovek XZ na dovolene, jaky ma kdo majetek, seznam podezrelych z vrazdy/znasilneni apod…
Ted si z kontextu uvedomte, jaky typ „zbrane“ je moznost publikovat odposlechy.
Pokud plati presumpce neviny, patri tohle vsechno do kose…
Ano, souhlasím s vynesením jakéhokoli důkazu, pokud ty „tvoje orgány“ nečiní, jak by měly… což se může stát a stává.
Upozorňuju tě, že nikde netvrdím, že by vynášení takovýho odpadu mělo bejt pravidlem, nemělo by se to dít, ale ta možnost by měla existovat.
Pokud se média chovají jak prasata, existují i jiné způsoby, jak se jim bránit.
——
13: bavíme se o vydělávání na odposlechu. Já tvrdím, že noviny vydělájí stejně bez odposlechu i s ním.
Mimochodem novinář většinou médium nevlastní, pracuje tam jako zaměstnanec. Zbytek tvýho názoru jsem nepochopil. Ty věty mají ale pravděpodobně mají kořen v nějaké hluboké nespravedlnosti a křivdě…
To, že noviny píše spousta debilů je fakt, ale to se nezmění zákonem, který omezí i ty slušné.
Je to stejné jako silniční zákon. Pravidla jsou, jen se nevymáhají, přesto lůza volá po přísnější buzeraci.
Tak toto je dialog hluchých.
TomášH: trochu mi přijde, že kdyby se ta tvoje definice „kam až může vést vynášení odposlechů…takže proto je zakažme“ vzala do důsledků, pak novináři budou moct psát výhradně o tom, jak jsou politici hodní lidé, co udělali dobrého pro vlast apod. To by pak ale nebyla žurnalistika, ale moderně řečeno PR, jaké si dnes politici platí prostřednictví svých tiskových a PR oddělení.
Je pozoruhodné, že všichni obhájci toho návrhu včetně Marka Bendy argumentují tím, že vynášení rozhovorů už poškodilo tolik lidí, zničilo tolik lidských životů apod. Jenže důkaz nikde.
Člověk má právo na ochranu svého soukromí. Ale jeho soukromí končí v okamžiku, kdy se zabývá veřejnými zájmy. Jinými slovy, ono opravdu není správné, když si ministr vnitra (Langer) telefonuje s velkopodnikatelem (Sekyrou) o státních zakázkách a pak se zpětně obhajuje tím, že mu pomáhá z patriotismu.
A pokud se novináři něco takového dozvědí a mají to navíc podloženo věrohodnými důkazy, měli by mít právo vše zveřejnit. Jak už tady zaznělo, jde o veřejné blaho. Politik přece nemůže pod záminkou ochrany svého soukromí maskovat skutečnost, že se dopouští střetu zájmů a tím škodí lidem, kteří ho zvolili.
Nejvíc mě pobavilo toto: „Danove priznani pana XY, Kde byl clovek XZ na dovolene, jaky ma kdo majetek, seznam podezrelych z vrazdy/znasilneni“…
1. Seznam podezřelých (tušímže do obvinění) z vraždy nebo znásilnění média nesmějí zveřejnit ani teď – kvůli presumpci neviny. Tenhle princip všichni respektují.
2. Daňové přiznání většiny veřejných činitelů jsou beztak dostupné – musejí jej zveřejňovat spolu se svými majetkovými poměry. A pokud je někdo politik, musí se připravit na to, že lidi bude zkrátka zajímat, odkud vzal miliony na stavbu nového domu případně na výlet do Himalájí. Jestli to třeba nefinancoval z peněz na státní zakázky nebo z pěnez od „sponzorů“, kterým pak výhodně nějakou zakázku přidělí.
Btw. „Kde byl člověk XZ na dovolené“ – je na tom něco tajného? Už tě někdy napadlo žalovat kamaráda za to, že bude v hospodě vykládat, že jsi byl v létě týden na Mallorce?
Nevím, co to je veřejné blaho, ale moje osobní blaho ten přepis údajného odposlechu nezvednul ani v nejmenším.
Že Langer nemá na ministerstvu co pohledávat, jsem věděl dávno předtím.
martin p. dost neobratne prekroutil, co jsem napsal. Myslim, ze inteligentni ctenar to pochopi sam, nicmene jen pro upresneni.
Nevim, o cem pisou cesti novinari a je mi to srdecne jedno, jak se to vaze ke mnou prezentovanym nazorum nevim.
Jak argumentuji obhajci zakazu je mi uplne jedno, pro me jsou relevantni moje argumenty.
To, co te nejvic pobavilo, te melo donutit k zamysleni. Bohuzel se to evidentne minulo ucinkem. V zasade slo o to, ze vynaseni techto dukazu patri do stejne skupiny jako odposlechy. Jenom upozornuji, ze bys mohl stejnymi argumenty obhajit i tohle (a jak to zni absurdne)…
Presumpce neviny v civilizaci plati i pro politika. Kdyby neplatila, je cely parlament ve vysetrovaci vazbe (a to bez jakekoliv nadsazky). Nekdy si zjisti, kolik na sebe poslanci navzajem podali trestnich oznameni.
Taky si uvedom, ze porad blabolis neco o politicich, ale tohle se vztahuje na kazdeho obcana (ted to tak alespon bylo). Jiste, kdo ma ciste svedomi, nema se ceho bat… Jenomze to jsme kamarade u Orwella…
Posledni poznamka, novinari jsou prezentovani jako moralne cisti strazci demokracie. To je ta nejvetsi zhovadilost cele debaty. U policie existuji kontrolni organy. U novinaru nic takove neexistuje. Navic jsou mnohem nachylnejsi k lobbyingu a nasledna podavani umyslne zkreslenych informaci i.e. delani idiotu z masy, ktera veri vsemu v ceskych platcich.
Az budes priste chtit reagovat, precti si na co reagujes.
(Jeste mi vysvetli jak souvisi vylety do Himalaji s odposlechy? Policie ma na magistratu stenici a pak predava info novinarum? Priste se mě zeptejte na radu, po vyletech do Himalaji vetsinou primator porada oficialni konference.)
(Informace, kterou podavas pod bodem dva nema absolutne zadnou relevanci a svedci o a)nepochopeni b)neprecteni meho prispevku…)
(tva Btw. poznamka je debilni. Argument je: CO JE KOMU PO TOM?)
nikdo netvrdí, že jsou novináři čistí strážci demokracie… většina z nich se ani takhle necharakterizuje, nemá spasitelskej komplex, jsou stejně debilní i chytrý jako ostatní lidi… Nevěřim jim o nic víc než policajtům nebo politikům.
Ale proč ty věříš víc policajtovi, kterýho kontroluje inspekce dosazená politikem, to nechápu :).
Začínám mít pocit, že seš prostě politicky angažovanej magor, kterej se může posrat, když mu někdo sáhne na jeho guru. Teď jenom přijít na to, jestli to je Langer, Topolánek, Paroubek, Klaus, Sarkozy, Putin, Bursík, Téčko…
Netahej sem „každého“ občana, tomu nikdo neubližuje.
Jasně. Proč věřit policajtům a soudcům, který kontrolujou politici. My, uliční výbor, to zvládnem všechno líp. Jsme über.
S procesem jsme hotový do dvou hodin, jakýpak zdržovačky. Jednou tu stojí, že by mu z Damkový slezly nehty na nohou, tak to je jasnej grázl, pani. Toho jsme museli rozstřílet jak řešeto.
Tomáši, tvoje nesmyslné osobní útoky nechám stranou. Možná Ti na tom Vašem ekonomickém superinstitutu zapomněli vysvětlit, že se polemizuje s argumenty, nikoli s jejich autorem.
Reagoval jsem přesně na to co si napsal, ale to asi nemá smysl opakovat.
Kontrolní orgán u novinářů existuje. A velké překvapení – jmenuje se policie a soud. Pokud novináři někoho poškodí, má tento právo podat na ně trestní oznámení a soud to prověří a novináře v případě pochybení potrestá.
Pochybuju, že noviny budou masivně zveřejňovat odposlechy prostých občanů. Máš-li nějaký příklad, že se tak stalo v minulosti, rád si jej poslechnu. Ono je to přirozeně dané tím, že takových odposlechů je málo.
V tebou citované knize „1984″ byli sledováni všichni, v ČR je těch odposlechů pár stovek ročně, přičemž by jich mělo být ještě míň.
Navíc, 100 000 čtenářů nebo milion diváků prostě fakt nezajímá, že si s kamarádem telefonuješ o tom, jak večer půjdete do hospody a tam si zahulíte. Za to je zajímá, že si o Téčku a Ičkovi volají mafiáni podezřelí z trestné činnosti. Ale opět, pokud má policie problém s únikem informací, měla by ho řešit především u sebe.
jo a tvá reakce na mou BTW je poznámku: Takže ty bys někoho poslal na pět let sedět za to, že napíše, že jsi v létě vyrazil na týden k moři? Hm…rozený demokrat.
#13: To myslíš jako vtip? Já jsem nic takovýho neřek.
Sapienti sat.
překroutils, co jsem řek
martin p, machys: Hajite tady princip „rychleji mluvit nez premyslet“ (neni se ostatne cemu divit, sami se podle toho chovate). Odposlechy se zverejni a pak se uvidi, jestli to bylo opravnene nebo ne.
Zverejnovani odposlechu kdekym je ale obrovsky zasah do soukromi. V pravnim state o zverejneni dukaznich materialu rozhoduji soudy, a ne novinari.
Tak ja jeste potreti a naposledy zopakuji (jinymi slovy, aby byl vstrebatelny) svuj stezejni argument.
O obvineni rozhoduji organy cinne v trestnim rizeni na zaklade komplexnich materialu. Tech je odposlech jiste klicovou soucasti.
Verejnost se ma pak moznost seznamit s celym problemem.
Pokud odposlechy zverejnuji noviny, vzdy dojde jen ke zverejneni casti (zbytek narozdil od soudniho liceni neni verejne dostupny). Novinari jsou stejne jako policiste lide a jsou proto nachylni k uplatkum, lobbying etc… Vubec proto neresi problem nestrannosti.
Navic neexistuje jejich kontrola. Pokud je vynaseni odposlechu legalni, ac se ukaze ze dotycny je cisty jako lilie, nevim, z ceho chces novinare obvinit.
Ja branim princip. Je mozne, ze zverejnovani odposlechu prispeje k odhaleni prorustani mafie do politiky a pod. To je sice krasne, ale rizika s tim spojena jsou prilis velka. a) muze snadno dojit ke zneuziti b) legalne lze otisknout odposlechnute telefonicke rozhovory lidi u kterych se zadna trestna cinnost neprokaze c) Jaky vpad do soukromi bude nekdo obhajovat priste? – „Kaminkem zacit v lavinu“
Pred par mesici martin p. hrimal o systemovam reseni propagace fakulty. Systemove reseni zkvalitneni prace policie neni tisteni odposlechu nevinnych lidi (presumpce neviny v CR plati).
p.s. v politice se neangazuji a nikdy nebudu. Nemam politickeho favorita, k volbam chodim jen do dolni komory. Priklad s dovolenou ti opet unikl. Zopakuji myslenku: Co je komu po tom, kam jezdis?
Ta diskuze nemá cenu, jsou to nějaký vymletý kokoti.
Pokud mě totiž někdo označí za zastánce zveřejňování policejních odposlechů, tak nepochopil nic z toho, co jsem tu celou dobu psal.
Tomas H. pravděpodobně nikdy nečet tiskovej zákon, když si myslí, že vydavatel nebo novinář jsou nepostihnutelní. Brání princip, kterej je chráněnej i v současné úpravě zákona. Svými příklady a) až c) jen dokazuje předchozí větu.
Spolu s tim druhym salátem (honzaP) nedokážou pochopit elementární vztahy a argumentační logiku … pořád tlačí oponenty do toho, že novináře obhajujou a glorifikujou. Nikdo nic takovýho netvrdí. Novináři umí bejt (a jsou) stejnej xindl jako kterekoliv politik, policajt, soudce, právník, kadeřník, řiťopich.
Pravděpodobně se neshodnem ani na tom, že veřejnost má právo vědět, kam jezdí jí zvolený činitel na dovolenou a z jakých prostředků ji hradil. Tomáš a Honza totiž nerozlišují mezi soukromím veřejně činné osoby a například svým soukoromím. Ten rozdíl tam je. A není to výmysl novninářů, ale právní praxe.
a
Hodit mě do stejnýho pytle s martin p. považuju za osobní útok :).
Jo, moje příklady a) až c) vycházejí z toho, že byly otištěny policejní odposlechy neodsouzených osob (Krakatice-třeba zmiňovany Sekyra…) tj. z zivota. Zakon jsem cet, ale pokud vim, tak tohle tam neni konkretne upraveno a co neni zakazano je povoleno.
Za vymletyho kokota jsem jeste nebyl…
Jo a ja te do zadnyho pytle nehazel, doted mi prislo, zes byl schopny prijimat argumenty a ne jen mlit porad stejny blaboly…
Navic nyni byly zverejnovany i odposlechy „normalnich“ lidi… To mi vadi. S prisnejsim metrem na transparentnost politiku v zasade souhlasim, ale ne touhle cestou (moc se mi libi odstupovani v US kvuli nezaplacenym danim…).
S blaboly o necem, co mi muze byt v zasade egal uz koncim…
Myslíš si, že Langer nebo Sekera spáchali trestnej čin? Já myslim, že ne. Ale fakt, že současnej ministr vnitra kopal za nějakýho podnikatele (za prvé), kterej byl mimochodem knechtem jednoho mafiána (za druhé), by bez zveřejnění odposlechu nevypadal tak věrohodně. Kdyby v reportáži nezazněla citace, z které jasně vyplývá, že Mrázek přes Sekyru manipuloval Langerem, mohl by Langer jednoduše říct, že se jedná o nepotvrzenou domněnku. Tvrzení proti tvrzení. Noviny toho napíšou…
Nevhodné chování politika není jen trestný čin. Je jím také nemorální chování. V demokratické společnosti jsou média jedním z hlavních prostředků při společenské debatě o tom, co je a co není špatné – morální. A já si fakt myslim, že svym jednáním Langer i Sekera dali novinám plné právo jejich odposlechy zveřejnit, nechat veřejnost, aby posoudila, zda je taková chování přípustné či nikoliv.
Pokud se totiž vrátíme zpět k tvojí argumentaci a víře ve spravedlivé soudy a poctivou policii, pak jistě uznáš, že hodný soud a hodní policajti by nedposlouchávali lidi, u kterých by nebylo silné podezření z trestného činu. Soudce, který povolení vydal, si myslel, že jsou třeba. Systém nějak odposlechy zpracoval, došlo se k závěru, že trestný čin nikdo nepáchá a tím skončila práce policie i soudů. Jim náleželo trestní posouzení jednání Langera a Sekyry.
Jejich jednání mělo však důležitý morální rozměr, kterého se chopila (myslím, že poprávu) média. Je fakt, že média dokážou člověka morálně odsoudit (vím). Má to pozitiva i negativa (mám pocit, že lidi rádi vidí pouze jedno nebo druhé), ale je to jedna z jejich funkcí. Dneska se nehádáme o tom, co je správné, na Agoře, ale v novinových komentářích nebo v diskuzi nad nima v hospodě.
Média nejsou jen produkt, zboží (pro blbce: jsou, ale nejen to). Mají funkce, stejně jako soudy, policie, politici. Jsou blbý i dobrý, stejně jako politici, soudci etc., stejně jako lidi, který na ně nadávaj. Tim, že se omezí svoboda jejich slova, se omezí i svoboda lidí komunikovat o tom, co je správné.
Tohle nejsou argumenty, které mají podpořit Kmentovo žurnalistiku (honění si trika a péra na opsanejch odposleších Kmotra), ale které mají odmítnout kriminalizaci novináře za zveřejnění policejního odposlechu už z principu toho aktu.
Vše už v podstatě bylo řečeno.
TomášH: ano, mám rád systémová řešení. tj. řešení, která řeší podstatu problému a nedávají jen jakési rychlé a na pohled efektní záplaty, které řeší jen důsledky a ne příčiny. Proto jsem nesouhlasil s přejmenováním fakulty.
Opravdu netuším, jak jsi přišel souvislost mezi mými názorem na přejmenování a na policejní odposlechy.