Praha-KV dle HN. Vražedná rychlá jízda .
Jedeme si takhle z Prahy do Sokolova. Ráno jsme opačným směrem jeli za 1:19 h (čerpací stanice Bodurek – viadukt za Hostivicemi), ale teď odpoledne to bude horší. Jedeme tedy Hostivicemi a míříme do Jenče, za níž už je dálnice. Jede se krokem, předjíždět nemá smysl. Na silnici jsou hrozné koleje. Okolo se staví nové kolonie rodinných domů a sklady, takže je na co se dívat. Konečně přichází vysvobození v podobě dálnice. Nastavujeme stabilní rychlost 160 km/h, občas o něco více. Tahle dálnice ale není žádná obyčejná dálnice. Je to na ní nebezpečné, protože v pravých pruzích jsou občas díry a koleje, před a za mosty jsou prohlubeniny (takže si můžete skočit jako Carlos Sainz). Dálnice ale za chvíli končí. Snižujeme rychlost na 110 km/h a vjíždíme na E6, kde bychom rádi jeli standardní rychlostí okolo 120 km/h. Leč, na šestce se to podaří málokdy, protože je zasekaná auty. Někdy je tam aut tolik, že předjíždí jen hloupí lidé (do Sokolova stejně přijedete maximálně minutu za nimi). Následuje zatáčkovitý úsek lesem, do jedné zatáčky je tam třeba vjíždět opatrně, 90 km/h je OK. Projedeme Řevničov a Krušovice. V nich lze provést pěkný trik: na výjezdu je vyznačený pruh pro odbočování doprava. Do něj najedete, zrychlíte a můžete se opět zařadit doprava před pomalíky (to samé lze udělat např. za Horami při cestě z KV). Pak se jedeskrz několik obcí, mezi nimiž jsou často dlouhé rovné úseky. Ty jsou pro řidiče a jejich nervy vysvobozením, protože se tam často podaří předjet pomalíky, co jedou ani ne 90 km/h. Automobily s výkonem od 100 koní výše tam bezpečně mohou jet 110 km/h. Když se však přiblíží k některému z mnoha úseků s kolejemi, dírami či extra velkými dírami, je vhodné zpomalit. Standardem českých silničárů je neoznačování děr, neoznačování vyfrézovaných schodů, které trhají nápravy, ponechávání děr na silnicích, jak dlouho to je možné a tak dále. Kupříkladu před Lubencem od KV je několik m2 děr, kde autobusy SA téměř zastavují. Označeny nejsou. To samé před Petrohradem. I z tohoto důvodu se mohou nováčci na E6 cítit jako v džungli. My ostatní už jsme ale zvyklí. Za Lubencem jsou pak extra dlouhé rovné úseky a také několik dvoupruhů. Opakuji, pokud je aut moc, předjíždět se nevyplatí. Z Lubence se frčí 120 km/h a na táhlém úseku před Bochovem se jede, co to dá. A stejně je to až do Varů, kam z Bochova vede nová, kvalitní silnice. Z KV do Sokolova se předjíždět téměř nedá, takže to chce klid. Naštěstí už je částečně funkční obchvat Varů.
Řidiči to na této silnici mají těžké. Je na ní spousta děr a kolejí. Má nedostatečnou kapacitu a auta narozdíl od vody v trubce při větším tlaku nezrychlují, ale spíše zpomalují. Řidiči jsou vynervovaní, protože se jede pomalu.
Už aby stála ta dálnice. Začátkem týdne jsme jeli do Německa kus za Norimberk. No a to je zase na další článek. Jednak ty dálnice. Jsou všude, jsou rychlé, jsou skvělé, jsou božské. Asfalt kdekoliv tam je lepší než kterýkoliv asfalt v ČR. Tohle nechápu a asi bude chyba v zadavatelích veřejných zakázek v ČR, že jim nevadí silnice s asfaltem, která se za 2 roky musí znovu opravovat (viz záplaty na rychlostce okolo Chebu, vybledlé bílé značení na okruhu Varů). Na státovkách je tam klid, řidiči jedou relativně proti ČR pomalu. Trávníky okolo silnic jsou jako na golfovém hřišti, města nehyzdí reklamní cedule, všechno je hezké, lidé milí… achjo, radši konec.
Ps. Co se mně jako řidiče týče… pomalu nejezdím, ale strach mám a nebezpečný nejsem.
A to jsi zapomněl uvést, že postavit 1 km naší dálnice stojí 2,5krát víc než postavit 1 km dálnice v Německu. :)
Kolik už máš bodů? Jedeš 160 i když tam jsou koleje, to jsi buď machr nebo přeháníš;-) Co znamená „E6″?
S těmi silnicemi je to u nás opravdu podezřelý. U nás před domem poslední měsíc vždy každou sobotu ráno opravují kusy silnice, ale jen ty úplně zdravé. Na těch rozbitých částech jen zalili díry asfaltem a vyspárovali to. Nechápu. A to nemluvím o tom, že v červnu namalovali na celé silnici komplet nové značení a teď po opravě je půlka v pr… a bude se dělat znova. Pak chyběj peníze tam kde jsou potřeba.
E6 je státní silnice č. 6. O žádných bodech nevím. 160 naše auto vytáhne jenom na dálnici…
Ještě proč jsem to psal… mně totiž zarazil ten článek v Hospodářkách, na který odkazuju. Chtěl jsem jen přidat další pohled na věc.
Já si hlavně myslím, že tady lidi málo hulej… Hulneí tady ještě nemá vybudovanou tradici… jestli si pamatujete ze Samotářů. Tak mě hlavně vrtá hlavou, jakej asfalt to v tom Německu maj. Mamka říkala, když to viděla, že je tam více kamenů (drtě) a že to je určitě levnější (paradoxně). Nevíte o tom něco. Ten asfalt tam je prostě držák… anebo není tak zatěžovanej? Nebo solenej?
Nechci šťourat, označení E6 vidím poprvé. Body ti nikdo nemusí hlásit, to asi víš. Ale vzhledem k výskytu hlídek je to možné. Ono to z té formulace vyznělo „jedem 160 po dálnici, je nebezpečná a jsou tam koleje“, což se mi k tobě nějak nezdálo ;-)
Samozřejmě, že pokud nevíš o tom, že bys měl nějaký body, tak žádný nemáš: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007061901
Vybrat pár vět, nedat je do souvislostí a něco z nich vyvozovat?
Policajt ti nemusí při kontrole říct kolik dostaneš bodů. Body ti připíše úřad automaticky, už nemusí nic projednávat ani ti to psát. To je to co jsem myslel.
Podobně u přestupků, který řeší rovnou úřad bez přičinění policie – třeba úsekový měření rychlosti, který provozuje samo město. A když je průkazný, že jsi přestupek spáchal, je „projednání“ jen formalita ve stylu „tady máme fotku vás a vašeho auta, překročil jste rychlost o x km, bude to za 2000 a 3 body“.
Prostě platí jednoduchá věc: Neplatil jsi, nemáš body.
TO #3rdvn: Ahoj Radku, rozdil mezi silnicema a jejich asfalty je casto v tom co neni zvrchu videt, tzn. kvalita hutneni podkladu, vlastnosti pouziteho podkladoveho kameniva (drtivost), fixovaci technologie prechodu od kameni k asfaltovym vrstvam (zalivani betonem, geotextilie), tloustka asfaltovych vrstev (od nekolika cm na chodniku, ale klidne az 70cm!), slozeni jejich smesi (muze byt vice jako beton nebo vice jako zvykacka). Tyto faktory nejvice ovlivnuji chovani silnice, jestli bude nekde klesat do podlozi, praskat, nebo jestli se zvlni do koleji. Z Woehlerova diagramu (2. obrazek zvrchu) http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.crgraph.com/WeibullWoehler-Dateien/image002.gif&imgrefurl=http://www.crgraph.com/WeibullWoehler.htm&h=514&w=385&sz=32&hl=cs&start=1&um=1&tbnid=hOxvBTmp9e4krM:&tbnh=131&tbnw=98&prev=/images%3Fq%3Dwoehler%2Bdiagram%2B%26svnum%3D10%26um%3D1%26hl%3Dcs%26lr%3D%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs-CZ:official%26hs%3DW0z%26sa%3DG lze vycist, kolikrat vetsi zatizeni zpusobi kolikanasobne snizeni zivotnosti. (meritko je dekad log, sklon primky urcuje zavislost) Pro smesi asfaltu plati zhruba, ze dvojnasobne zatizeni zpusobi desetkrat mensi zivotnost. Pri vypoctu silnice se tedy rekne kolik let ma vydrzet, spocitaji se predpokl. prujezdy 50t kamionu a doufa se, ze to vyjde. (Ostatni automobily nizsi hmotnosti se nepocitaji, protoze temer nemaji vliv na zivotnost. Proto je pretezovani kamionu trestne (nehlede na jejich jizdni vl.). V