Neděle 21. prosince: Božský Bruce, KSČM, Irák v Sokolově
Fotky a Deníček: Dny před Vánocemi jsou čím dál tím nabytější. Stručný nástin toho, co se dělo tuto neděli (abyste věděli, jestli to má cenu číst): Božský Bruce v kině, procházka městem a kolem nástěnky ÚV KSČM v Sokolově (let`s fuck it!) a sokolovský Irák.
Fotografie z dnešního dne: Jak někdo zmaloval nástěnku ÚV KSČM a skupinová fota z Irské h.
Božský Bruce (film). Člověk by na to fakt sám od sebe nejel, ?určitě je to nějaká blbost?. No, řekl bych to asi tak, že spousta momentů stála absolvování. Včetně toho, že tam byly kamarádi. Jinak by tam člověk ani nejel, že. No, a taky kvůli těm rudochům ;) Během filmu jsem myslel na didaktickou fci uměleckého díla, vzpomněl jsem na NO (studenti ví, co to znamená). Některé vtipy byly fakt dobré a nejvíc jsem se zasmál, když se na zástěnu plátna promítaly závěrečné nepovedené scénky. Jako komedie film nevyniká, ale člověku se líbí, opět až na některé řekněme nepovedené, staré, otřepané, očekávatelné sekvence. Verdikt: mně se to líbilo. Jim Carrey! Goood! A co ta didaktická funkce?
Jim Carrey po svých neúspěších a všudypřítomném sobectví volá k Bohu, že on by vládl líp a ať si ho klidně sežere (?pošli na mě choleru, ty jeden choleriku..!?). Bůh mu řekl, že může vládnout týden za něj. Nastává sled zábavných gagů (Jim nechá rozestoupit na talíři polévku a cítí se jako Mojžíš; nadzvedává ženě sukni jako Marilyn vítr; své přítelkyni uspořádá nezapomenutelný večer ? na laně přitáhne měsíc a v posteli je jako drak; a tak dál). Bůh to samozřejmě vidí a Jima upozorňuje, že takhle to dál nejde. Jim dále zjistí, že lidé se modlí. Modlitby musí třídit a různě plnit. Je jich fakt hodně a ani jeho moderní počítačové centrum je nezvládne (a ani lepící papírky post-it ? fakt dobrý!). Řekne tedy všem přáním ano. Pomalu začíná náběh apokalypsy, lidé se bouří. Dál. Bůh nemůže ovlivnit osobní vůli a Jim je sobec. Rozejde se svou přítelkyní (Jennifer z přítel). Ve svém zaměstnání (Tv) se mstí úspěšnějším kolegům (super vtipy) a sám zaujme jejich místo. Jene to takhle, jak asi tušíte, dál nejde a nakonec je tu situace, kdy občané Buffala zapalují auta, domy, rabují (podnětem je výhra 400000 lidí v loterii a mizivá výhra 17 dolarů)?Jim jde na kobereček k Bohovi. Je mu sděleno, že má konat zázraky tak, jak to dokáže, že to jde. Didaktika: životní optimismus a síla ? jak na to. A tak se jim nechá přejet kamionem a začíná nový život.
// teď mi Jíťa napsala: ?Tak to si dneska počtu. Napiš tam něco úchylnýho, ať se zasměju.? //
Z kina nás vzal Jitčin (nebo snad lépe Jitulin, Jítin..:)) kamarád autem (starý Opel Astra) a já se jen divil, že řídí tak dobře. Pak mi řekli, že má i řidičák na náklaďák. Profesionální řidiči jsou asi fakt profíci. Jenom ale málo riskují.
Vybaven foťákem jsem šel na trip do města. Viděl jsem, co nabízím na fotkách.
V hospodě to bylo zajímavé. Smáli se mi, že nemůžu pít pivo, protože jsem to naposledy hodně zvoral. Taky jsem si ještě před vstupem zavolal mamku, aby pro mne za pár desetiminut přijela ;) Míša N snad právě zjistila, že postoupila do dalšího kola Miss ČR (jo, chodí se mnou do třídy!). Přišel i Kommár (po nemoci). Vůbec, tam bylo fakt hodně lidí. Možná už začínáme pařit. Tedy takhle: možná už začínám tušit, co to je. XXX zaháněla smutek sypáním cukru po stole, vyléváním kafe po stole, sprostým slovem vyslovovaným s vyšší než obvyklou frekvencí?ale jak se říká: ?Kdo si jednou sedne na medvěda, už se nikdy nebojí.?
A pak jsem jel domů. Neuspokojen, protože jsme si chtěl s každým povídat a každému říct něco důležitýho (říkají tomu přání).
