Podotýkám, že ne pirátsky jsme se vydali pořezat padlou břízu. (Haha.) Takže jsem vzal motorovou pilu, olej, benzín, náhradní řetěz, klíč a kleště. Hned první řez a pila zaseklá v kmeni. Nakonec jsme to s pomocí páky vypáčili. Už jsme toho nařezal docela dost, když v tom jsem opět zvolil špatný řez a pila zůstala zaseklá… opět jsme ji vypáčili, ale řetěz byl nějaký pomotaný, tak jsem se ja otvírat vnitřnosti (běžná praxe). Je třeba povolit dva šrouby a sundat kryt. Ten ale nějak držel… tak jsem mu pomohl šroubovákem (jemně vypáčil). Vše jsem vyčistil (od pilin a bordelu) a narovnal řetěz. Už to ale nešlo zpátky. Tak hotovo, pila na návštěvu k panu Boudovi do servisu. Tam to bylo za minutu spravené a že prý se nemá kryt sundavat, když je pila zastavená (to je takové to kejvací plastové před vaší rukou, co zasekne řetěz, když vám pila letí do obličeje). OK. No a další týden jsem dořezal a šli jsme to s taťkou odvézt. Zetora jsme naložili až po střechu.
Na tu radlici se toho vešlo... ale pak už jsem měl pocit, že to musí převrátit.
Pneumatiky už docela trpěly, ale taťka pořád přikládal pod kotel.
Jen mu nalož.
Traktor se nepřevrátil, ale měl velké potíže vyjet. V tom lesíku je totiž bažinka a tu nezamrzla ani globální zima. Po chvíli hrabání byla všechna kola obalená bahnem. Nakonec to ale kaBrňák zvládl.
Po kolena v bahně.
Ozvěny