Infinity
Původně jsem chtěl pro tyhle krátké článečky nasadit asides, ale než bych to našel a zprovoznil, budu prudit bezvýznamnou myšlenkou se standardním velkým nadpisem. Už dlouho jsem sem nic nenapsal, ale možná tento trend změním. Koneckoncům, zkouškové se nachyluje ke své polovině, ale u mě už ke konci. Vše vychází dobře až na ekonometrii, kde panuje veliká nejistota. Jde o zápočet, který je nutný k postupu do dalšího semestru. Oproti pekelné matematice jsou na ni jen dva pokusy. Celé je to samozřejěm složitější, není to tak hrozné. Jednu písemku jsme už psali, tak doufám, že nebudu muset jít na druhý, die or live, pokus.
No ale zpět k titulku článku. Už jsem to chtěl napsat po Matematice I. Jde o pojmy jako konečnost, nekonečnost. Na cross-country MTB závodech se jezdí na konečný počet koleček. Odstartujete a víte, že první testovací kolečko dáte, pak ještě jedno a už vás čeká předposlední, kdy už se obáváte cílového spurtu. Když začnete kopak výkop pro vodovodní trubku, víte, že za 20 metrů máte padla, jakkoliv se těch 20 metrů zdá nekonečných.
Jenže co když musíte počítat desítky limit funkcí v nekonečnu? To je jiná. Přemýšlíte, jak se daný matematický výraz chová v nekonečnu. Jaké je pak uvolnění, když počítáte příklad, kde vám vyjde např. “Dělník si za hodinu práce vydělá 80 Kč”.
Možná není úplně zřejmé, co tím myslím. Možná jsme se já sám pomátl. Nekonečno se mi asi pojí s matematikou, otázkou bytí či nebytí na IES. Matematika, to jest pro vysokoškoláka nejistota. Může si totiž být jist, že musí spočítat naprosto přesný výsledek a nemá šanci nic okecat. Musí podat důkaz věty, že “Každou lineárně nezávislou podmnožinu vektorového prostoru lze doplnit na bázi tohoto prostoru.” Musí vypočítat limitu funkce v nekonečnu. Matematika, to je samé nekonečno. Pro humanitně zaměřeného člověka je matematika mimořádně krutá věc. Jenže právě matematika je kořením, bez kterého náš život nemá smysl (chuť). Protože co je hezčího, než získat jistotu, že to umím dobře spočítat?
Abych trochu snížil strach z čísel, musím uvést, že moje zkušenost jest taková, že počítání příkladů (ve škole) je řemeslo. A každé řemeslo se dá naučit, jen musí být člověk dostatečně ochotný. Ale zase to není obyčejné řemeslo, aby vám na všechny případy stačila jedna jehla, to ne.
Já osobně bych nejradši zavedl úvod do matematiky a statistiky i na FSV UK. Hodlám o tom napsat od našeho fakultního časopisu.
Jo a doporučuji vám se občas kouknout se do levého sloupečku tady napravo, je tam položka Ke čtení. Tam se ukazují nejnovější položky z mého del.icio.us účtu, kde si ukládám oblíbené. Zjistíte tak, čím se zabývám, co právě čtu.
January 24th, 2008 at 09.09
Tak tohle už je hodně vážný, co, Evičko?
January 24th, 2008 at 12.02
Toho člověka, kterej to psal, neznám. Každopádně to musí být docela chudák - usuzuji tak podle vět typu “co je hezčího, než získat jistotu, že to umím dobře spočítat?” nebo ještě lépe “jenže právě matematika je kořením, bez kterého náš život nemá smysl (chuť)”. Inu, každý svého štěstí strůjcem…
January 24th, 2008 at 12.04
Radku, to jsi psal hodně sjetej? :) Tohle mi přinde jako hodně silný kafe i pro lidi zvyklý na tvoje standardní počiny. ;)
January 24th, 2008 at 14.20
se musim přidat…jako matika je fajn, ok, ale takovýhle ódy???…jsi začal hulit, že jo, nebo to je snad zkoušková sexální abstinence? :-P
kápni božskou, kde je zakopanej Hund?
January 24th, 2008 at 15.25
A prej že je svoboda slova :). nejsme zhulenej ani nic, naopak jsem byl ve svém živlu. Matematiku nijak nechválím, jen uznávám její hodnotu! A hlavně jsem chtěl vyjádřit svou oblibu v “konečnu” :). I když to asi nejde pochopit.
January 24th, 2008 at 20.27
To asi nejde. To je až nekonečná blbost, řekl bych :)
January 24th, 2008 at 21.04
Ale taky pozor na nekonečnou ignoranci, přátelé!
January 24th, 2008 at 21.07
A co takový konečný řešení?
January 24th, 2008 at 21.43
Nekonečný je jenom vesmír (pravděpodobně) a lidská hloupost (určitě)…
January 24th, 2008 at 22.11
Radku, mně se ten článek líbil.
Hlavně odvaha publikovat to, když nepochopení se dalo očekávat.
Stojím při tobě :)
January 24th, 2008 at 23.15
Teda Honzo, i Ty…
hoši, snad Vám bude matika plnohodnotnou životní partnerkou…
January 25th, 2008 at 01.23
Radku, je fakt, že mnozí velikáni nebyli ve své době uznávaní…ty zatím můžeš být rád, že na tohle v brzký době jen tak nezapomeneme :-D
January 25th, 2008 at 01.33
nevim proč, ale vzpomněl jsem si na Keynesovu větu “We’re all dead in the long run”… Nic. Uvod do matematiky a statistiky bych zavedl taky. Protože si myslím, že matematika je nenáviděná jen proto, že jí většina matikářů neumí učit tak, aby to studenti pochopili. A protože si myslím, že statistika je super věc, která se dá použít i v politologii, v mediálních studiích atd. A protože by se konečně IES přesvědčilo, že nejen jeho studenti jsou bystří.
January 25th, 2008 at 01.59
Byl jsem zaúkolovanej, abych tento výtvor strhal… ale vzhledem k tomu, že něco podobnýho poslouchám každej den od jedný matfyzačky, tak bych kecal, že mi to přijde nějak ujetý…
každopádně ale… holka má má soudnost…
(… narozdíl od tvora Zadka… nechce nic z toho, nač myslí, psát do fakultního časopisu)
January 25th, 2008 at 02.00
… pochybných kvalit
January 25th, 2008 at 07.52
Evo, předpokládám, že tvůj údiv je pouze hraný, jinak bych se zas velmi divil já..
Životní partnerkou ne, ale stálou partnerkou :)
January 25th, 2008 at 12.13
No jo.. prostě z vás vyrostou samý Švajneři…