http://radekf.net/clanky/chasing-her Upřímně... nečtěte to. // Weblog studenta: já, svět a kamarádi. Píše Radovan Fišer (*1985). Tue, 06 Jan 2009 14:07:54 +0000 http://wordpress.org/?v=2.7 hourly 1 http://radekf.net/clanky/chasing-her/comment-page-1#comment-131397 Radkův zápisník » Praha - Vary Fri, 24 Aug 2007 14:40:36 +0000 http://radekf.net/clanky/chasing-her/#comment-131397 [...] Jedeme si takhle z Prahy do Sokolova. Ráno jsme opačným směrem jeli za 1:19 h (čerpací stanice Bodurek - viadukt za Hostivicemi), ale teď odpoledne to bude horší. Jedeme tedy Hostivicemi a míříme do Jenče, za níž už je dálnice. Jede se krokem, předjíždět nemá smysl. Na silnici jsou hrozné koleje. Okolo se staví nové kolonie rodinných domů a sklady, takže je na co se dívat. Konečně přichází vysvobození v podobě dálnice. Nastavujeme stabilní rychlost 160 km/h, občas o něco více. Tahle dálnice ale není žádná obyčejná dálnice. Je to na ní nebezpečné, protože v pravých pruzích jsou občas díry a koleje, před a za mosty jsou prohlubeniny (takže si můžete skočit jako Carlos Sainz). Dálnice ale za chvíli končí. Snižujeme rychlost na 110 km/h a vjíždíme na E6, kde bychom rádi jeli standardní rychlostí okolo 120 km/h. Leč, na šestce se to podaří málokdy, protože je zasekaná auty. Někdy je tam aut tolik, že předjíždí jen hloupí lidé (do Sokolova stejně přijedete maximálně minutu za nimi). Následuje zatáčkovitý úsek lesem, do jedné zatáčky je tam třeba vjíždět opatrně, 90 km/h je OK. Projedeme Řevničov a Krušovice. V nich lze provést pěkný trik: na výjezdu je vyznačený pruh pro odbočování doprava. Do něj najedete, zrychlíte a můžete se opět zařadit doprava před pomalíky (to samé lze udělat např. za Horami při cestě z KV). Pak se jedeskrz několik obcí, mezi nimiž jsou často dlouhé rovné úseky. Ty jsou pro řidiče a jejich nervy vysvobozením, protože se tam často podaří předjet pomalíky, co jedou ani ne 90 km/h. Automobily s výkonem od 100 koní výše tam bezpečně mohou jet 110 km/h. Když se však přiblíží k některému z mnoha úseků s kolejemi, dírami či extra velkými dírami, je vhodné zpomalit. Standardem českých silničárů je neoznačování děr, neoznačování vyfrézovaných schodů, které trhají nápravy, ponechávání děr na silnicích, jak dlouho to je možné a tak dále. Kupříkladu před Lubencem od KV je několik m2 děr, kde autobusy SA téměř zastavují. Označeny nejsou. To samé před Petrohradem. I z tohoto důvodu se mohou nováčci na E6 cítit jako v džungli. My ostatní už jsme ale zvyklí. Za Lubencem jsou pak extra dlouhé rovné úseky a také několik dvoupruhů. Opakuji, pokud je aut moc, předjíždět se nevyplatí. Z Lubence se frčí 120 km/h a na táhlém úseku před Bochovem se jede, co to dá. A stejně je to až do Varů, kam z Bochova vede nová, kvalitní silnice. Z KV do Sokolova se předjíždět téměř nedá, takže to chce klid. Naštěstí už je částečně funkční obchvat Varů. [...] [...] Jedeme si takhle z Prahy do Sokolova. Ráno jsme opačným směrem jeli za 1:19 h (čerpací stanice Bodurek - viadukt za Hostivicemi), ale teď odpoledne to bude horší. Jedeme tedy Hostivicemi a míříme do Jenče, za níž už je dálnice. Jede se krokem, předjíždět nemá smysl. Na silnici jsou hrozné koleje. Okolo se staví nové kolonie rodinných domů a sklady, takže je na co se dívat. Konečně přichází vysvobození v podobě dálnice. Nastavujeme stabilní rychlost 160 km/h, občas o něco více. Tahle dálnice ale není žádná obyčejná dálnice. Je to na ní nebezpečné, protože v pravých pruzích jsou občas díry a koleje, před a za mosty jsou prohlubeniny (takže si můžete skočit jako Carlos Sainz). Dálnice ale za chvíli končí. Snižujeme rychlost na 110 km/h a vjíždíme na E6, kde bychom rádi jeli standardní rychlostí okolo 120 km/h. Leč, na šestce se to podaří málokdy, protože je zasekaná auty. Někdy je tam aut tolik, že předjíždí jen hloupí lidé (do Sokolova stejně přijedete maximálně minutu za nimi). Následuje zatáčkovitý úsek lesem, do jedné zatáčky je tam třeba vjíždět opatrně, 90 km/h je OK. Projedeme Řevničov a Krušovice. V nich lze provést pěkný trik: na výjezdu je vyznačený pruh pro odbočování doprava. Do něj najedete, zrychlíte a můžete se opět zařadit doprava před pomalíky (to samé lze udělat např. za Horami při cestě z KV). Pak se jedeskrz několik obcí, mezi nimiž jsou často dlouhé rovné úseky. Ty jsou pro řidiče a jejich nervy vysvobozením, protože se tam často podaří předjet pomalíky, co jedou ani ne 90 km/h. Automobily s výkonem od 100 koní výše tam bezpečně mohou jet 110 km/h. Když se však přiblíží k některému z mnoha úseků s kolejemi, dírami či extra velkými dírami, je vhodné zpomalit. Standardem českých silničárů je neoznačování děr, neoznačování vyfrézovaných schodů, které trhají nápravy, ponechávání děr na silnicích, jak dlouho to je možné a tak dále. Kupříkladu před Lubencem od KV je několik m2 děr, kde autobusy SA téměř zastavují. Označeny nejsou. To samé před Petrohradem. I z tohoto důvodu se mohou nováčci na E6 cítit jako v džungli. My ostatní už jsme ale zvyklí. Za Lubencem jsou pak extra dlouhé rovné úseky a také několik dvoupruhů. Opakuji, pokud je aut moc, předjíždět se nevyplatí. Z Lubence se frčí 120 km/h a na táhlém úseku před Bochovem se jede, co to dá. A stejně je to až do Varů, kam z Bochova vede nová, kvalitní silnice. Z KV do Sokolova se předjíždět téměř nedá, takže to chce klid. Naštěstí už je částečně funkční obchvat Varů. [...]

]]>