Březovský bike 2006
Letošní MTB cross-country závod v kopcích nad Březovou zcela jasně potvrdil pověst tohoto závodu jako jednoho z nějtěžších, ne-li vůbec nejtěžšího v KV kraji. Pro mě osobně bylo pět koleček v brutálních kopcích ztíženo kocovinou z předchozího dne a téměř měsíčním fyzickým klidem.
Stáhněte si video Březovský bike 2006 (8 MB; pravým tlačítkem a Uložit cíl jako…). Fotky od Alice dodám později.
Den před závodem byl zakončením téměř dvoutýdenní přípravy na zkoušku z Matematiky II na IES FSV UK. Písemnou část obávané zkoušky jsem úspěšně napsal ve středu a teoretická ústní část (formulování vět, definic a předvedení dvou důkazů vět) přišla na řadu v pátek ve 12.30 hod. O pár hodin později jsem už radostně oznamoval, že je hotovo a že je všechno úplně a 100%ně OK.
Takže jsem si za odměnu šel koupit triatlonovou kombinézku (Velká cena Sokolova se blíží) a nechal se poněkud extravagantně ostříhat. S Tomem jsme pak s vědomím lehčím o matematické starosti vyrazili vstříc Kuřeti v hodinkách, kde už u piva čekali ostatní kamarádi.
Večer proběhl standardní cestou (později dodám nějaké fotografie) a navštívil nás i samotný doktor Zelený a také doktor Zoubek. Pak jsme se vydali domů. Cesta musela být extrémně zajímavá, jenže od Karlova mostu k Černínskému palácí musela být hrozná tma, protože si nic nepamatuji. Spát jsme šli ke čtvrté a v 8.15 jsem už seděl v Letušce a v tom úžasném autobusu jsem si cestou do Karlových Varů ještě dobře pospal. Mamka mě odvezla domů, snědl jsem tři ovocné knedlíky a odjel už na kole na Březovou.
Závodníků na startu bylo málo a většina Chebáků chyběla (že by měli strach?). Eva s Ájou už si své dva okruhy odjely v rámci příchozích a Eva to nesla poněkud těžce. Ale zvládla to a je jednička.
Zato já začínal cítit bolest břicha a diné šplouchání. Po procitnutí při startovním výstřelu starosty Boudy se vyrazilo vstříc slastem x-procentních stoupání a klesání. Prostě nepřetržitý pětinásobný orgasmus. První a druhé kolo jsem s tím chtěl seknout, protože do kopce jsem měl nohy jako ze železa a z kopce mě bolelo břicho. Pak se přidala záda a oblast pod krkem. Ke konci už nefungovaly nohy a pohyboval jsem se na konci startovního pole. Ale! Dokončil jsem.
Honza Jiříček byl třetí v mužích a vytahoval se s růžovým kompletem z Giro d`Italia. Míra Brill přenechal první místo mně neznámému mlaďochovi Vojtovi, příchozí vyhrál Pavel Csipka a Eva si dojela pro první místo v příchozích ženách.
Sport od teď dál
Odstavec se týká autora těchto stránek. Vše podstatné je vidět ve sportovním deníku. Nyní si plánuji sportovní comeback a podřizuji tomu mnohé. Komplikací jsou mi dosud neznámé bolesti zad, o jejichž příčině pouze spekuluji. Možná je to školní deformace z blbé židličky, možná nezvyk na sedlo. Těším se na sokolovský triatlon. První půlku července budu na cyklo-vodáckém táboře.

June 13th, 2006 at 14.27
Taky bych se na něj těšil, kdybych už půl roku nebyl mimo normu únosnou pro trénování plavání :(.
June 13th, 2006 at 19.45
Nekecej, ty kůže líná! Stejně všichni víme, že se jenom vymlouváš…
June 13th, 2006 at 20.12
Doufám, žes to myslela na pana bratra, drzoune :).
June 14th, 2006 at 01.15
Já trénuju a Alice to ví, protože mi dělá po tréninku jídlo. Takže na mne to nebylo :).
June 14th, 2006 at 14.34
A na koho teda? :)
June 19th, 2006 at 23.03
ajik
June 19th, 2006 at 23.18
radečku zadečku,
rychle a moc se omlouvám za svoji básničku..
trochu odvážná byla,
třeba by se ti nelíbila,
svědomí už jsem zpytovala,
že jsem tuto ošklivou básničku napsala..