Posting tweet...
Pořád píšu tu svojí esej a nejde mi to. Ale občas narazím na dobré kousky. Třeba: In Bakersfield, California, a Mexican strawberry picker with an income of $14,000 and no English was lent every penny he needed to buy a house for $720,000.
Pokud vás zajímá finannčí krize, doporučuji weby Financial sense, Portfolio, IRA (první, kdo chtějí nechat AIG padnout), Huffington post.
Tak to byl Ray Charles a jeho Hit the road Jack! “Hit the road” znamená něco jako nazdar, vypadni, už tě nechci vidět. A další hit následuje. Takové mám rád na plesech :). (Pokračování…)
V podobném by se Fišerovi měli již brzy vozit.
Alexis Derviz přednáší International Finance a nikdo mu nerozumí.
Makro ve Štrasburku.
Menza ve Štrasu.
Škola ve Štrasu.
Muž(íček) spravuje projektor.
Náročná přednáška… tzv. double sleep.
Jaromír Baxa vysvětluje metodu hlavních komponent.
Menza ve Štrasu.
Jídlo ve Francii mi chutnalo moc.
Pořad Šance již vysílán není, jak mi řekl kolega Pánek, ale snad alespoň kamarádi ocení, že umím nad poměry rychle spočítat písmena v jedné či více vyslovených větách, v jazyce českém či anglickém, a to v řádu pětivteřin. Až mě potkáte, vyzkoušejte si mě.
In short order, CDOs and CDS replaced traditional investors and bond insurers as the main investors and risk assessors for subordinate tranches in sub-prime mortgage ABS, because the CDOs were willing to accept riskier loans in securitizations that the bond insurers and the traditional investors would have rejected. Pokračování v Demystifying the Credit Crunch. Tento materiál vám pomůže udělat si pořádek v tom, co se to stalo s těmi hypotékami (doporučuji).
V ruce mám ještě jeden paper, a to od Petra Teplého, ale ten ještě není veřejný. Tak aspoň jeho abstrakt:
While the form of crises may change, their essence remains the same (e.g. a cycle of abundant liquidity, rapid credit growth, and a low-inflation environment followed by an asset-price bubble). The current market turbulence began in mid-2000s when the US economy shifted to an imbalanced macroeconomic position. By 2007, mounting defaults in the US sub-prime mortgage market led to US market instability, unleashing a global fiscal contagion that spread around the world, roiling markets and causing world economic upheaval. This contagion led to, for example, the nationalization of big financial institutions, bank failures, the end of an era in investment banking, increased federal insurance on banking deposits, government bailouts and opportunistic investments by sovereign wealth funds. In this paper, we discuss the history, macroeconomic conditions, and milestones of the US mortgage crisis that later resulted in the global liquidity and credit shortages. We also describe key investment banking and risk management practices that exacerbated the impact of the crisis, such as relying on an originate-to-distribute model, risk-shifting, securitization techniques, ratings processes and the use of off-balance sheet vehicles. Moreover, we address key lessons for risk management derived from the current crisis and recommend policies that should help diminish the negative impact of future potential crises.
Pro přehlednost…
Výsledky závodů za rok 2008
Tréninkový deník
Team Biku Březová velice děkuji za poskytnutí finanční podpory:
Nazdárek všici, Evička po mě pořád chce, abych něco napsal. Je to pro mě ovšem obtížné. Je těžké v dnešní době něco napsat. Nejde totiž jen tak něco plácnout, je třeba podat důkaz, jako v exaktních vědách. Již zde jsem se dostal k tématu, o kterém bych měl rozhodně napsat: možné přejmenování FSV. Nemohu však. Abych o tom mohl napsat, potřeboval bych nejméně hodinu času, a to je problém. Ne však nepřekonatelný. Pokud bych ale dal čas tomuto, měl bych čas dát i jiným věcem, na což ale čas tuplem nemám. Vidíte, že můj pokus o aplikování racionálních preferencí vede k tomu, že radši nedělám nic. To je totiž moje další téma, a řekl bych že nejhorší a fatální. Od těch dob, co jsem zaslechl, že by člověk měl maximalizovat svůj užitek (řekl mi to Ivo Koubek), tak se o to snažím. Než však porovnám všechny možnosti, tak mi obvykle Evička začne vyčítat, že jsem děsně nerozhodný. A jelikož většinou nejsem schopen určit preferenční vztah ani mezi několika málo komoditami, propadnu skepsi z totální nekompletnosti a mám na IES vztek.
Abych se k něčemu dostal…
Tak třeba k domácím úkolům. Máme jich ve škole spoustu a děláme je ve dvojicích či trojicích či čtveřicích:
K tomu nás čekají midtermy. Domácí úkoly jsou (skoro či patří k) to nejlepší, co na škole je. Bohužel jim často pedagogové dávají nízkou váhu v závěrečném hodnocení, což rapidně snižuje motivaci je dělat kvalitně ( = jejich účel a podmínky smysluplnosti). Úkoly bych viděl jako ideální většinu v závěrečném hodnocení studenta. Písemky mě stresují. Nejhorší je, když je jako postupka ke zkoušce písemka s jediným pokusem.
Pak bych rád zmínil sport. Zjistil jsem, že pokud ho nedělám systematicky, tak mě nebaví a nepraktikuji ho. Sem tam mám možnost si jít zaběhat, ale nejdu. Jsem mimořádně líný. Ale jsou chvíle, resp. devět měsíců v kuse, kdy líný nejsem. Tehdy totiž mohu trénovat systematicky a na vysoké kvantitativní úrovni. To nyní nemohu, jelikož nemám čas. Takže tedy nechutně tloustnu. Příští rok (2009) pro mě měl být sportovně vrcholový, jelikož jsem se měl vrátit z Erasmu a ten letní semestr školně jen tak odbýt = sportovně maximálně využít. To ale není aktuální případ, jelikož ho neodbydu, ale standardně prožiju. Takže nějaké super výsledky nečekejme. Má doba ale přijde. Sport je pro mě trápení i v tom, že je finančně náročný. Ideálně by se mi hodilo nové horské kolo, anebo alespoň vidlice a kola. A moc by se mi líbil sporttester s připojením na PC.
Co se mého intelektuálního života týče, tak jsem zjisitl, že pokud člověk patří k jistému TOP procentu ve škole, tak by ji měl opustit a jít na nějakou těžší. (Tím nenaznačuji, že jsem tak chytrý kuk.)
Dále jsem došel k poznání, že nemá cenu si ve škole dávat moc předmětů, jelikož se pak člověk nevěnuje žádnému předmětu pořádně. To si mylsím, že je tak závažné, že bych snad i zavedl pravidlo omezující počet kreditů nebo lépe, rád bych viděl snahu školy studentům doporučit ideální plán výuky. Tohle je vážně velké téma.
Pak co mě třeba zaráží je to, že na webu Sociálu nikdo nediskutuje. To se vztahuje i na mě. Já ale vždycky, když chci něco napsat, najdu i dost dobrý důvod nic nepsat. Co vy?
Já osobně se těším na letní semestr, kdy budu mít méně předmětů… ale sám tomu nevěřím. Chtěl bych si do Prahy vzít bicykl, snad to vyjde. A smetam jet tam a zpět kolmo. Tož uvidíme, ale znáte moje plánování…
Zdravim. Tady Eva. Nechci nechat tyhle stránky umřít, takže musim psát za Radovana. Pamatujete, jak bylo tohle místo kdysi slavný? Kdybych tehdy jen tušila, že sem budu moct někdy něco napsat, byla bych na sebe hrdá, možná bych sekla se školou a soustředila se jen na tento okamžik. Jeje, to byly časy, kdy jsem se po večerech vkrádala na tátův počítač s tim nejpomalejším připojením na internet, abych jako první napsala adresu radekf.net (nebylo to dřív nějak jinak – radekfiser.net nebo něco v tom stylu? Radone? - blogx.radekf.net, pozn. RF) a doufala, že napíše něco o víkendové akci v Irský nebo v Masce, kam jsme Radovana násilně vytáhli a on se tam většinou dost opil a vyváděl opilosti všeho druhu. Většinou něco napsal, ale v jeho podání byl ze šílené alkoholové jízdy téměř křesťanský večer poezie. Hledala jsem (stejně jako všichni ostatní) sebemenší zmínku o sobě a když se tam jednou za 14 dní objevila hláška typu „…byla tam taky Eva R. …“, byl to pro mě okamžik velké slávy. Inu, konec dějepisu, chtěla jsem jen připomenout, že tento skomírající blog prožil před lety slavné časy a byla by ho škoda.
Napíšu radši něco o Radovanovi. Už sem nepíše, s nikým není moc v kontaktu, takže jsem sama sebe jmenovala prostředníkem informací.
Radovan se vrátil ze Štrasburku, protože… no to je složitý, do toho se tu pouštět nebudu. Berte to jako fakt a nešťourejte, šťouralové. Zkrátka se vrátil zpět na Kostelní Břízu, zpět ke mně a zpět na IES, odkud mu zmizeli skoro všichni spolužáci na různé školy po Evropě. Chvíli mu trvalo, než se adaptoval, ale zdá se, že si začíná zvykat. Má mě rád, je hrdý na svojí sestru (ani jednu z nás už nebije), hraje si s našima pejsanama, došlo u něj k nějakému psychopřevratu. Je teď mnohem hodnější, ale taky usedlejší. Nikam nechodí, nesportuje, učí se… (to je výzva pro Mášu, Pánkoida a další, kteří mají konečně příležitost vytáhnout Radovana na pivo, na sport, do striptýzového klubu, atp.). Dělá mi radost tím, že, ač po návratu hrozil brutální dietou, pěkně papá a je z něj kus chlapa! Ale na jaře všem na kole natrhne zadek, to je jasná věc.
A nevolil ODS! To je jistě má zásluha.
Co bych ještě napsala? Asi nechám další příval informací zase na příště, aby z toho radekf.net neměl nějaký šok. Je pro mě nezvyk psát vážně, holt jiný blog, jiný mrav.
Na vlastní oči jsem ho před chvilkou viděl na Kostelní Bříze. Nejdříve jsem myslel, že zloději se k nám tentokrát vloupávají tankem, a už jsem měl v kalhotech. Když se ale země a s ní celý dům zatřásl podruhé, na kašičku bylo zaděláno. Naštěstí to odeznělo v několika sekundách… Snad už to nepřijde.
A já bych také mohl. Odjel jsem na začátku září do Štrasburku, do města, o němž říkám, že to je město pro lidi, abych tam o dva týdny později zahájil zimní semestr na Facultes des sciences economiques et de gestion. Mezitím jsem navštěvoval jazykový kurz a začal obstojně rozumět. S mluvou je to ještě pořád bledé. Bydlení, jídlo, spolužáci, měsot, bezvadné. Přesto jsem si řekl, že radši budu na IES dělat magistra. Takže na Erasmu nejsem, jsem tu a jsem zvědav na IESko…
Pro sporťáky tady mám jednu slideshow s hudbou. Dělal ji Kája Brabec a je v ní Mirka Špalková, zkušená cyklistka z Chebu. Kája vybral dobré fotky, dokonalou hudbu a velice úspěšnou Mirku (!). Když se na to kouknu, tak si říkám, že budu taky dřít, abych si “deserve more” (jak tam někdo zpívá). Tím more myslím samozřejmě víc jídla ;).
