Radkův zápisník

S Evičkou jsme se svezli v Audi A6 2.7T (test), kde T = biturbo. Motor má výkon 250 koní, což je mimochodem o něco méně, než mají vybrané policejní stíhačky VW Passat R36. A řeknu vám, že 250 koní je síla, která vaše krční svaly procvičí tak, že vás budou bolet ještě druhý den. A4ka zrychluje na sto za 6,8 s, onen policejní Passat za 5,6 s, maximálku mají oba modely u 250 km/h. S Evou jsem jel trasu Sokolov - Bukovany - sv. Máří - Lítov - Habartov - doleva na Krajkovou - doprava na Josefov - Sokolov. Konkrétní údaje neřeknu, ale pocity ano.

Auto si tiše ševelí v šestiválcové tónině. Je neuvěřitelné, co dokáží dva válce navíc. Dobře tlumí nerovnosti, uvnitř nic nevrže. Málo místa jsem měl na pravé koleno, respektive na ruku na volantu, který jsem otáčel hodně doprava. Z elektronických vychytávek mě nejvíce dostalo nastavování sedadel. Pohled z okna putoval přes dlouhou kapotu. Podvozek asi nebyl příliš sportovní, ale v zatáčkách dostatečný, na můj styl jízdy. Myslím, že netřeba mít vytřásadlo. No a to nejzajímavější, motor. Hlavní dojem je ten, že auto má dost síly na každý převodový stupeň. Když jedete na trojku, čtyřku, nedejbože na dvojku, to má síly extra na rozdávání. Zmáčknete plyn, otáčky velice rychle vylétnou k pěti tisícům, a přitom to nijak extra nekřičí. To v našem Fiatu 77 kW, to je jiná… Řadí se další stupeň, ale to už jedete rychlostí blížící se dálničnímu limitu… rychlost vám auto přitom nedává moc znát. Největší šok pro mě ale byl, když jsem zmáčknul plyn na pětku řekněme ve 120 km/h. Motor začal citelně zrychlovat. Příjemné je jezdit na šestku.

Výkon tohoto auta je však i jeho negativem. Toleruje totiž jezdecké chyby, vyrovnává je. Aby jel člověk rychle, nemusí být dobrým řidičem. Tolik mých mouder.

Problém je, že když jede člověk rychle, je to nebezpečné. Myslím, že řidiči často zapomínají, že v zatáčce mohou potkat chodce, kočárek, auto, a třeba i najednou. Já si to uvědomuji čím dál tím častěji. Ostatně i proto, že poslední dobou potkávám za volantem samé vrahy.

Jeli jsme Fiatem s rodinou z Kostelky a najendou na rovině proti nám Transit České pošty, řidič kouká do volantu a jede přímo proti nám. Troubil jsem, jel skoro v příkopu a naštěstí ten blázen uhnul. Podobní exoti jsou v zatáčkách cesty na KB běžní.

Fotky z dovolené. Evička říkala, že sem už mám konečně něco napsat, takže proto chci říci, že jsem se dal od rozmýšlení, co moudrého světu sdělím. Zítra se pokusím popsat dovolenou. Začnu už dnes s tím, jak se dostat do města Saalbach, které spolu s Hinterglemmem tvoří hlavní města známého lyžařského střediska Saalbach-Hinterglemm.

Dá se jet po dálnici až tam okolo Mnichova, 447 km z Chebu (odhad Google Maps 4:38 hod.), nebo přes silnici č. 20, 409 km z Chebu (5:14 hod.). My jsme s taťkou jezdili po dálnici, ale poté, co jsme tam jednou zkejsli v zácpě, jezdíme po zřejmě pomalejší státní silnici, kde se ale dá většinou valit 110 km/h, pokud to zrovna neblokuje traktor.

Dálnice

Dálnice Regensburg - Straubing a pak silnice č. 20 až do Salzburku.

Nápad zprivatizovat vše, co začíná na "vysoká škola" či "univerzita" mi přišel na mysl poprvé, když má deziluze z FSV a IES na UK překročila další práh. Ale je to přitom možná logický krok, jehož bychom se měl dobrat po pár vteřinách přemýšlení. Deziluze přišla z několika důvodů, maličkostí, které však ubijí i vola.

Tak například po předmětu Praděpodobnost a matematická statistika profesora Víška přišel jeho druhý předmět, jeden z vrcholů studia (bakalářské) ekonomie na IES, Ekonometrie. Z mého pohledu byl vyučován úplně jinak, než by to vyhovovalo mně (a většině studentů), a jeho cvičící se nesnažili, jak by mohli (srovnat např. s cvičícími jako jsou Hájek, Novák, Semerák). To je situace přesně jako s tou Pravděpodobností. Dalším problémem je opakovaná nechuť vedení FSV získat od studentů zpětnou vazbu ke kvalitě výuky. Pak je to informační chaos okolo státnic na IES. Dále je to neschopnost vedení FSV udělat své škole kvalitní medializaci. Anebo to, jak se s námi loni sešlo celé vedení IES a slíbilo hory doly - nic se nezměnilo, písemky se opět opravují pět týdnů (déle než loni), cvičící na statistice neví, která bije, atd.

No, pokud jste čekali něco skandálního, tak jste se asi nedočkali. Ale jde o to, že mě štve: a) laxní přístup některých vyučujících a cvičících, který kontrastuje s příkladným přístupem několika hvězd, b) neakceschopné vedení FSV. A tak mě napadlo - zřejmě tito lidé nemají motivaci pracovat. Čím to je? Málo peněz, málo tvrdé vedení? Privatizace je přirozený nápad, vyplývá z ní potřeba ekonomického přežití. Áha, zapomněl jsem na jeden detail. Školné.

Ono totiž když není školné, tak to je problém. Školné zatím chápu jako dobrou metlu na vyučující. Fakt, že právě tito posluchači platí právě tohoto pedagoga, by zapůsobil na obě strany. Jistě by se mnoho lidé nebálo říci: "Ale pane, co nám to tu povídáte?" Už by se nemohlo stát, že by se neúčast na přednášce (nýbrž v knihovně) vyplatila mnohonásobně více než účast. To je mimochodem běžná praxe pro většinu studentů v případě Ekonometrie na IES (taková je má zkušenost). Podobně by to bylo se zpětnou vazbou na práce studentů (eseje) - už by se nepsalo pro nic za nic. Například u esejů, které se píší na předmět Vladimíra Dlouhého, stále panují dohady, zda-li je známkuje paní sekretářka nebo sám Dlouhý. Vedení školy by bez zpětné vazby na kvalitu výuky nemohlo existovat. Možná by se konečně bežnou praxí staly kontroly kvality cvičení.

Jak jinak dosáhnout ttak vysoké motivace? Možná to lze - pokud se najde dost velký blázen, charitář (jak říkám Evičce, protože se mnou ještě stále chodí) či maniak. V současné době to ale spíše tak nějak existuje a reálný socialismus na vysokých školách (slova M. Gregora) bere energii těm, co mají chuť něco dělat.

Takže nakonec... ti nejlepší studenti z mého ročníku odjeli studovat magistra do zahraničí, protože o magistr na IES panují ty nejhorší zvěsti. Myslím ale, že to bude lepší než kde jinde. Už nyní se těším na výuku Mikroekonomie pana Jandy, o které absolventi říkají: je to zbytečné, je to na nic, definice a důkazy nazpaměť. Anebo International Finance pana Dervize, které se prý nedají absolvovat bez znalosti testů dopředu. Naštěstí prý dává pořád stejné. Anebo cvičící Nástrojů finančních trhů, o nichž basolvent prvního ročníku magistra ve Frankfurtu řekl, že "nástroje finančních trhů neviděl ani z rychlíku". Po zkušenostech se statistikou tomu bohužel věřím.

Emily se narodilo tele, pěkný Highland. Nevím proč, ale to tele jsem pak našel za ohradou schoulené v trávě a dešti. Tak jsem ho odnesl mámě. Zpekla štěstí, řekl bych. Bohužel za hodinu jsem ho našel zase na stejném místě. To bylo včera. Dnes je tele opět kdesi a my nevíme kde. Někde pomalu v tichosti umírá, Emily hloupě kouká. Emily se o něj nepostarala, zasloužila by kudlou do krku. Pokud tedy někdo máte chuť dělat záchranu, přijďte k nám na louku a hledejte hnědou hromádku...

Žádám budoucího prváka na IES, aby mi zprávu poslal znovu, a to na e-mail rfiser@gmail.com. Odpovím velice rád a hodnotně!