rfiser: Má obava, že se jednou probudím a nebudu nikomu rozumět, se ztělesňuje v článcích iDnes. Titulek o Klausově revolučním experimentu …
mmister: @rfiser Co na tom nechápeš?
Nechápu toto. Ne, předně řeknu toto: mám pocit, že reaguji přehnaně. To možná vysvětluje mnohé. Ale napíšu tedy to, co jsem cítil při prvním čtení článku iDnes.
Prezident Václav Klaus zase jednou rozbouřil Evropský parlament. Když zde mluvil před několika lety naposledy ještě jako předseda Sněmovny, použil termín „plíživá integrace“, který od té doby zdomácněl po celé Evropě. Dnes přišel s novým souslovím. EU je podle něj revoluční experiment.
Při vší úctě k Mirkovi K., který je znám svým negativním postojem ke Klausovi, mi přijde, jakoby to psal on. Cítím z toho negativní vyznění. Touhu najít další sousloví, které masám přijde jako hustý. To celé v rámci standardně primitivního přístupu k chápání jejich významu. Myslím, že první, co jsem o EU slyšel, bylo, že je to revoluční experiment, a byla to pochvala, protože dát dohromady ty věčně rozhádané evropské státečky, to není lehký úkol, o čemž se učí v dějepisu v prvních 90 % stránkách učebnic.
Vsuvka: zmínky o origiinálním významu slova „revoluční“ jsou nepatřičné, protože tento význam je v tomto kontextu irelevantní.
Když jsem si četl reakce europoslanců v odkazovaném článku, tak mě napadlo, jestli náhodou nepanuje obecná averze vůči neobvyklým, ale rozumným myšlenkám. Co neobvyklým, spíše jinak formulovaným. Klausův projev jsem nečetl celý. Nenašel jsem v něm nic, co by mělo pobouřit nadšené eurointegrátory. Spíš bych řekl, že Klaus nastavil vyleštěné zrcadlo … a někdo se možná nerad zamýšlí, jestli by si neměl koupit lepší krém na nos.
Chci zmínit slova Jany Hybáškové: Práce Evropského parlamentu je založena na kompromisu a na konsenzu a na dlouhých hodinách vyjednávání. Asi to nebyla práce EP, ale nezní její slova prázdně tváří v tvář protlačování Lisabonské ústavosmlouvy? To je také dlouhé vyjednávání. Richard Falbr: Byl to jen další příspěvek k tomu, aby si o nás v Evropské unii mysleli, že jsme pěkní blbci. Přesně tento typ výroků mě neskutečně irituje. Kdo tohle říká, tak je sociálně nevyvinutý. Znáte to sami… já například o lidech obvykle nemluvím moc hanlivě, ale jakmile jdou proti mně, tak to nechtějte slyšet. Takže je přirozené, že když někdo zastává jiný názor, tak není přijímán jako spojenec… R. Falbr si to ale vykládá společensky.
Možná má můj postoj k tónu novinových článků motivaci v postavách z Big Bangu: Sheldon Cooper bere dost, jak to nazvat, abstraktně všechno, Leslie Winkle to dělá ale mnohem názorněji svým postojem k sexu. Asi tak: když někdo řekne „revoluční experiment“, tak se nejdřív zamyslí, a ne že se nejdřív zhroutí. A Leslie postrádá tuto obvyklou sociální reakci v sexuálních tématech.
Martin Komárek mě donutil si projev přečíst znovu. Hlavní Klausovy myšlenky označuje za zčásti pravdivé, hlavně ale lživé. Na názor, že ekonomický systém EU je systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky reaguje tím, že regulace trhu zákony je uznávaná a nutná korekce kapitalismu a že Unie není o nic byrokratičtější a více omezující než národní státy.
Myslím, že Komárkova kuše zde míjí cíl (ne, to není citace z Robina Hooda). Komárka podezřívám z paušálního argumentu ekonomického takyvzdělance, který četl k počátcích kapitalismu, ale nevšiml si, že Klaus, dle mého názoru, míní například aktivity onoho Sarkozyho. Nebo-li: Klaus by s Komárkem souhlasil. Ale řekl by, že by rád slyšel něco k věci. To je k první části. K byrokratizaci bych řekl, že Klausovi vadí i to, co Komárek zřejmě toleruje, totiž vznikání byrokratické sestry současných států. Ale nejen to (protože to je možná pro jednotný trh nutné), Klaus říká, že míra byrokratizace je příliš velká. (Ano, je to těžko měřitlený argument… možná – #13 mě jistě, a budu rád, přesvědčí o opaku.)
Martin Komárek se strefuje do slova „revoluční“, které Klaus, dle mého názoru, opravdu nepoužil ve smyslu „běsnění“, ale „velice inovativní“. A dále říká, že Unie je naprosto férový spolek. Poučte mě o opaku, ale po tancích okolo Lisabonu se mi tomu nechce věřit.
Update: a to jsem ještě nečetl o tom, že iluze o Klausovi za poslední rok ztratili i Komárkovy blízcí spolupracovníci, tj. členové MF Dnes. Zrovna toto bych, býti novinářem, neventiloval.
Ozvěny