Radkův zápisník

Většina z nás už viděla paměťový výpadek Kateřiny Jacques v Uvolněte se prosím (anebo také black-out, černý pátek, lapsus, přirozený jev v prostředí satirického a latentně agresivního pořadu; vše citace KJ). Já jsem se podíval i na pozdější komentář v pořadu Partie samotné smutné hrdinky a ten mě dorazil.

KJ neuměla odpovědět na otázky čím se topí v kamnech na biomasu, co je biomasa, atp. Podobná témata jsou jedním ze základů programu Zelených. Pro mě osobně neschopnost odpovědět na takové otázky znamená jediné: totální diskreditace K. J., Zelených a smutná kaňka na politicích obecně. K. J. neměla výpadek paměti. Ti z vás, kdo nejsou ze školních škamen daleko, si jistě pamatují, že i u největšího výpadku při ústní zkoušce vyžblebtnete něco rozumného. K. J. nevěděla, co je biomasa. A navíc u Krause přidala ekonomické perly jako “naše pelety si kupují Rakušané”.

S úsměvem ale hlásá “Dejme zelenou úsporám; další dotace těm, kteří chtějí šetřit energií”. Myslíte, že ví, o čem mluví? Myslíte, že to ví někdo ve straně Zelených? Pojmy, dojmy? Znechucen.

Stránka Kateřiny J. na webu Zelených popisuje její bohaté vzdělání, mj. Bolzanova cena, zahraniční pobyty ve Francii, rigoróza na FF UK. Mezi Zelenými je K. J. to vysoká šarže.

* Vaše sestra Monika MacDonagh-Pajerová se o politiku zajímá už léta, zdaleka ale ne s takovým úspěchem jako vy. Nezávidí vám trochu?

Já tuto emoci neznám. Neumím si ji představit. V rodinném prostředí už vůbec ne.

* Ona na mě vždycky dělala dojem, že to má vydřené, zatímco vy jedete s talentem a lehkostí. Pletu se?

To je pravda. Ona byla vždycky vyspělejší a já dětinská. Zatímco já se vždycky věnovala přírodě, zvířátkům, sportu, malování, spala jsem pod širákem a jezdila na různé tábory, tak mé sestře tatínek říkal Bílá paní, protože byla pořád doma a nepřetržitě studovala. Vždycky měla konkrétní cíl, zatímco já tak vandrovala životem a chápala jsem se šancí, které jsem potkala. Tak jsem nakonec přišla i k politice. Šla kolem.

To bude asi ono. Monika si zřejmě materiály alespoň pročte… Ale stejně také chudák vsadila na špatnou kartu (video).

Poznámka pod čarou: přijde mi, že už i barevné označení stran cosi napovídá. I když, nejsou to barvy, ale to, co pod nimi vnímám, ale přeci v tom budu pokračovat. Inu, modrá, to je efektivita. Oranžová je také o efektivitě, ale kulhá na sociální nohu. Zelená se řídí zelenou ideologií; to je špatně. Červená patří do sběru. KDU barvu nemá oprávněně, je to totiž skupina nerozhodných, ale Bůh jim naštěstí vdechl modrý nádech.

Když už jsem na politické notě, tak bych rád vyjádřil dlouhotrvající pocit zatracení, které na Česko vrhají socialisté se svým šrotovným a jinými nápady těžkého kalibru. “Pokryl jsem si tělo naprostým, kardinálním a přímo neuvěřitelným blábolem v hatmatilce” (Rimmer) Nechápu to. Ještě před konkretizací návrhu přicházely zprávy o obnovení výroby. Pak se negativně vyjadřovali ekonomové. Pak Slovensko řeklo, že to u nich nefunguje. Pak se ukázalo, že se vezeme na vlně zahraničního šrotovného. Pořád je to ale lepší než v pekelné Americe.

rfiser: Má obava, že se jednou probudím a nebudu nikomu rozumět, se ztělesňuje v článcích iDnes. Titulek o Klausově revolučním experimentu …
mmister: @rfiser Co na tom nechápeš?

Nechápu toto. Ne, předně řeknu toto: mám pocit, že reaguji přehnaně. To možná vysvětluje mnohé. Ale napíšu tedy to, co jsem cítil při prvním čtení článku iDnes.

Prezident Václav Klaus zase jednou rozbouřil Evropský parlament. Když zde mluvil před několika lety naposledy ještě jako předseda Sněmovny, použil termín “plíživá integrace”, který od té doby zdomácněl po celé Evropě. Dnes přišel s novým souslovím. EU je podle něj revoluční experiment.

Při vší úctě k Mirkovi K., který je znám svým negativním postojem ke Klausovi, mi přijde, jakoby to psal on. Cítím z toho negativní vyznění. Touhu najít další sousloví, které masám přijde jako hustý. To celé v rámci standardně primitivního přístupu k chápání jejich významu. Myslím, že první, co jsem o EU slyšel, bylo, že je to revoluční experiment, a byla to pochvala, protože dát dohromady ty věčně rozhádané evropské státečky, to není lehký úkol, o čemž se učí v dějepisu v prvních 90 % stránkách učebnic.

Vsuvka: zmínky o origiinálním významu slova “revoluční” jsou nepatřičné, protože tento význam je v tomto kontextu irelevantní.

Když jsem si četl reakce europoslanců v odkazovaném článku, tak mě napadlo, jestli náhodou nepanuje obecná averze vůči neobvyklým, ale rozumným myšlenkám. Co neobvyklým, spíše jinak formulovaným. Klausův projev jsem nečetl celý. Nenašel jsem v něm nic, co by mělo pobouřit nadšené eurointegrátory. Spíš bych řekl, že Klaus nastavil vyleštěné zrcadlo … a někdo se možná nerad zamýšlí, jestli by si neměl koupit lepší krém na nos.

Chci zmínit slova Jany Hybáškové: Práce Evropského parlamentu je založena na kompromisu a na konsenzu a na dlouhých hodinách vyjednávání. Asi to nebyla práce EP, ale nezní její slova prázdně tváří v tvář protlačování Lisabonské ústavosmlouvy? To je také dlouhé vyjednávání. Richard Falbr: Byl to jen další příspěvek k tomu, aby si o nás v Evropské unii mysleli, že jsme pěkní blbci. Přesně tento typ výroků mě neskutečně irituje. Kdo tohle říká, tak je sociálně nevyvinutý. Znáte to sami… já například o lidech obvykle nemluvím moc hanlivě, ale jakmile jdou proti mně, tak to nechtějte slyšet. Takže je přirozené, že když někdo zastává jiný názor, tak není přijímán jako spojenec… R. Falbr si to ale vykládá společensky.

Možná má můj postoj k tónu novinových článků motivaci v postavách z Big Bangu: Sheldon Cooper bere dost, jak to nazvat, abstraktně všechno, Leslie Winkle to dělá ale mnohem názorněji svým postojem k sexu. Asi tak: když někdo řekne “revoluční experiment”, tak se nejdřív zamyslí, a ne že se nejdřív zhroutí. A Leslie postrádá tuto obvyklou sociální reakci v sexuálních tématech.

Martin Komárek mě donutil si projev přečíst znovu. Hlavní Klausovy myšlenky označuje za zčásti pravdivé, hlavně ale lživé. Na názor, že ekonomický systém EU je systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky reaguje tím, že regulace trhu zákony je uznávaná a nutná korekce kapitalismu a že Unie není o nic byrokratičtější a více omezující než národní státy.

Myslím, že Komárkova kuše zde míjí cíl (ne, to není citace z Robina Hooda). Komárka podezřívám z paušálního argumentu ekonomického takyvzdělance, který četl k počátcích kapitalismu, ale nevšiml si, že Klaus, dle mého názoru, míní například aktivity onoho Sarkozyho. Nebo-li: Klaus by s Komárkem souhlasil. Ale řekl by, že by rád slyšel něco k věci. To je k první části. K byrokratizaci bych řekl, že Klausovi vadí i to, co Komárek zřejmě toleruje, totiž vznikání byrokratické sestry současných států. Ale nejen to (protože to je možná pro jednotný trh nutné), Klaus říká, že míra byrokratizace je příliš velká. (Ano, je to těžko měřitlený argument… možná - #13 mě jistě, a budu rád, přesvědčí o opaku.)

Martin Komárek se strefuje do slova “revoluční”, které Klaus, dle mého názoru, opravdu nepoužil ve smyslu “běsnění”, ale “velice inovativní”. A dále říká, že Unie je naprosto férový spolek. Poučte mě o opaku, ale po tancích okolo Lisabonu se mi tomu nechce věřit.

Update: a to jsem ještě nečetl o tom, že iluze o Klausovi za poslední rok ztratili i Komárkovy blízcí spolupracovníci, tj. členové MF Dnes. Zrovna toto bych, býti novinářem, neventiloval.

Jak už asi všichni ví, standardem amerických hostingů je nabízet vše v neomezené míře. V ČR to tak ještě není. Snad jen dva argumenty hrají pro Čechy: pomalost přenosu dat z USA (pravda) a kvalitnější podpora v ČR. To druhé jsem si na vlastní kůži vyzkoušel. Nakonec byly obě firmy (Lunarpages.com, Gigaserver.cz) víceméně stejné, ale jen z Ameriky znělo: vážíme si vás, pane kliente. V obou případech šlo o to, že mé weby přespříliš zatěžovaly procesor serverů. Na Gigaserveru šlo o slideshow modul fotogalerie Gallery2, na Lunaru o stránku z administrace Wordpressu. To první chápu, to druhé ne. Samotná administrace pluginy nevyužívá, takže zřejmě nejde aplikovat standardní vysvětlení geeků, že jde o přepluginování. Uvidíme, co řekne WP Tuner. (Pokračování…)

V MF Dnes jsem si přečetl o alejích a ač jsem již letos do náznaku aleje dokázal vrazit autem, nesouhlasím víceméně s jakýmkoliv kácením stromů kvůli tomu, že někdo neumí řídit. Vážně se mi to nelíbí. Připomíná mi to vtipy o povolených ztrátách v Rusku. Vykácíme alej, protože tady nějaký hejsek nezvládl řízení vozu. Pravda, možná je konstrukčně špatně, že na jistých místech (možná) rostou jabloně blízko podél silnice, kde se jezdí 120 km/h, ale podle zpráv v MF vidím, že iniciátorům chybí respekt. Že by další typické řešení od stolu? Spíš to vidím tak, že silničářům je to prostě jedno, takže doufám v činorodost příslušných organizací, např. Inspekce ŽP.

Bonusová otázka: podle mě věta “Policejní statistiky dokonce ukazují, že v regionech, kde je stromořadí víc než jinde, umírá po nárazu do stromu každá druhá oběť nehody” nedává smysl (zdroj: titulka MF Dnes).

Bonus: na přenosu zahájení MS v klasickém skiování se mi nejvíce líbila jistá Španělka a písnička, která do mě vlila chuť pořádně sportovat!

Dnes jsem se vyboural v autě. Naše postarší Mondeo jeden strom políbilo a s druhým si podalo ruku. Stalo se to ráno po zasněžené noci na silnici, kde by v curlingu padl světový rekord. Na cestě za E. Pospíchal jsem víc, než je zdrávo. Správný postup měl být, že jsem měl jet na trojku čtyřicítkou, ale já měl možná čtyřku a na tachometru o něco víc. Nevím proč. Podcenění situace… uvažoval jsem totiž, že je tam vrstva neuježděného sněhu, trochu prašanu, a v tom auto drží. Já ale po zatočení jel úplně rovně. A bylo to ráz na ráz. Před nárazem, říkal jsem si vždycky, je třeba dát ruce na stehna a jazyk za zuby. Než jsem si tohle připomněl, už mě to bezvládného házelo ze strany na stranu, až jsem se dokymácel a bolavou hlavou a jinak zdráv.

Strach z otřesu mozku odezněl stejně rychle jako vzpomínky na průběh nárazu… není to protimluv? Až večer si táta všimnul, že mám na pravé straně hlavy vzadu krvavý šrám. Nemohu pochopit, jak vzniknul. Že bych se drcnul o zpětné zrcátko? Kromě toho mě bolí mezi lopatkami.

Co se rodičů a peněz týče, věřte mi, že nejde o příjemný pocit. Co víc dodat.

Nejpozoruhodnější na celé události je pro mě nyní to, že pouhá představa nárazu např. v 70 km/h mi nahání pupínky i na dlaních. Jak řekl klasik - kdo nezažije, nepochopí. Já bych to upřesnil: kdo přežije, většinou pochopí. Doufám, že budu jedním z nich.

Viděl jsem Dark Knighta, nejnovějšího Batmana. Byla to pecka, dobré pokoukání, ale …

Představitel Batmana se mi nezdál přesvědčivý. Proměnu Harveyho jsem dost dobře nepochopil a jeho následné chování už vůbec ne (nabízí se paralela k postavě Brada Pitta v závěru Sedm). Vidění skrze patra v posledním velkém boji jsem také nepochopil (ovšem pozor, neměl jsem titulky… a často jsem nerozuměl). No a stejně jako v Rambovi nechápu, že při dlouhotrvajícím průšvihu kolosálního rozsahu nepřijede do postiženého města něco jako armáda, pomoct místním šerifům a Národní gardě. Závěrem chci říct, že efekty, styl a další pozitiva film má, ale nezdál se mi herec Batmana, několik dějových momentů a možná i délka… ale to bude tím, že jsem při sledování jel na kole a už jsem toho měl plné zuby. Dávám 85%. Těším se na pokračování. Jestli Harevy bude v dalším díle zlý, tak mě to zklame, protože ta proměna je prostě nepochopitelná.

Nedávno mě napadlo, že bych mohl začít prodávat, co sám používám. Jde o sluchátka, co vám bez jakýchkoliv drátků a dokonce i bez zdroje energie zahrají hudbu, po které toužím přinejmenším já.

Špunty do uší hrají ticho. Když potkáte nepřizpůsobivé příslušníky cizího či domácího národa, nechce si zahrát ticho. Ušetří vás to hitlerovských nálad.

Mně moc nefičí… a proto jsem si ve Vistách nastavil základní vzhled a snažil jsem se omezit počet spuštěných programů. Tady jsou dva screenshoty. První je po spuštění počítače, druhý po spuštění prohlížeče. Jak jste na tom vy? Mám notebook Acer Extensa 5620, 2 GB RAM, Intel Core 2 Duo T5550 1,83 GHz, Vista HP, grafika na desce, 160 GB.

Po startu. Ten GoogleUpdate musí pryč, o tom jsem nevěděl.

Běží Opera a IrfanView. Využití CPU pořád skáče nahoru a dolů.

Nechápu kritiku Jana Macháčka vůči Miroslavu Kalouskovi. Ministr sepsal otevřený dopis, který zaslal do významných deníků a prosí v něm, aby (šéf)redaktoři dbali na to, aby v novinách psali pravdu, a to o (odborných) ekonomických tématech. Kalousek důvěryhodně popisuje existenci častých dezinformací směrem k veřejnosti ze strany komentátorů ekonomického dění.

Macháček píše, že by takový dopis na Západě vyvolal obrovský skandál. Myslíte si to? Já nějak nevím. Nepřijde mi to jako útočná výzva. Kalousek mi přijde jako solidní člověk. Čtu to jako úpěnlivou výzvu. jako šéfredaktor bych si řekl - hmhm, tak Kalousek říká, že často píšeme lži… možná ano, možná ne,

a) ale co, nedá se s tím nic dělat, já tomu nerozumím, mám takovou ekonomickou redakci, jakou mám,
b) každopádně se poohlédnu po někom dalším do redakce,
c) dohlédnu na to, aby si redaktoři dávali záležet na korektním psaní.

To je jedno, jak by kdo reagoval. Chci hlavně říct, že je podle mě normální, že ministr okomentuje kvalitu reproduktoru, když už trpí dle vlastních slov hodně dlouho. A novináři by měli být schopni to kriticky reflektovat. Kalousek to řekl slušněji než Zeman. Macháček Kalouskův dopis vidí rudýma očima (tím myslím vzrušeně): Psát dopis vydavatelům a šéfredaktorům a de facto je vyzývat k personálním změnám v redakcích je nejen nestandardní, ale zavání to orientální despocií. Říká, že kdyby jej napsal Paroubek, byl by oheň na střeše (Kalouskova dopisu si totiž skoro nikdo nevšiml). Myslím, že Paroubek by ten dopis nenapsal tak slušně.

Co mi na Macháčkově článku vadí snad nejvíce, a co tolik lidí používá stejně tak, je:

V průvodním dopise, se kterým Kalouskův dopis rozesílal tiskový mluvčí, se navíc píše o tom, že přesnost článků je důležitá s ohledem na ekonomickou situaci. Byl to ale přece právě ministr financí, kdo donedávna dopady finanční krize na Českou republiku spíše bagatelizoval.

Já nevím, proč Macháček tento “fakt” zmiňuje. Jednak se tím pasuje do role generála po bitvě. A tím, že se Kalousek ve svém odhadu netrefil, tím se snižuje naléhavost důležitosti přesnosti článků? Ztrácí tím Kalousek právo žádat přesnost?

A nakonec Macháček přidává na svou obranu to, že kritické analýzy nezávislých médií jsou jedním z pilířů naší civilizace, a ty že nesmí vládě pochlebovat, jako před 1989. Podsouvá Kalouskovi, že chce, aby novináři vládu velebili. To je ale velký omyl. Kalousek má inteligentní a kvalifikované redaktory a komentátory rád. Macháček říká, že je lepší mít občas chybující redaktory, než je nemít vůbec. To je myslím zřejmé. Ale nemá to žádnou hodnotu, protože to je irelevantní. Kalousek nekritizuje tisk, ale mezky. Macháčkův článek vidím jako demagogickou obranu.

Ps. Podobný názor mají snad všichni, kteří pod relevantními články zanechali svůj názor.

Svítilo slunko a sníh byl křupavý, a tak jsem se jal fotit, co se hejblo. Na Panasonicu FZ50 jsem si vyzkoušel burst shooting. Všechny fotky v mé galerii. A pak je tu ještě set mé sestry z běžkování.

Entropa se mi velice líbí. Některé části nejsou podle mě moc domyšlené a konspekt (jak jinak se to nazývá?) díla je ušit horkou jehlou. Celkově jsem ale nadšen. V pokračování článku jsou snímky všech “zemí”.

(Pokračování…)

Ano, blíží se doba, kdy mi s velkou pravděpodobností rodiče koupí nové kolo do terénu. Mezi jakými kusy přemýšlím? Nejdřív stručný úvod. Chci kvalitní karbonový rám a pak komponenty na úrovni Shimano XT až XTR. Preferuji produkty značek Sram a Rock Shox. Koukal jsem se na recenze kol (těch, co se točí vpředu a vzadu) Crossmax SLR, Crossmax SL a Shimano XTR (preferuji poslední dva jmenované modely), které mě ale odradily. Pořád se v nich míhají zkušenosti typu musíte to pořád utahovat, opatrně s tím, atp., což pro mě vážně není. Řidítka a sedlovku bych klidně karbonovou, ale nemám v tomto nutkavou potřebu.

Zkoušel jsem si kolo sestavit z komponentů, co se dají koupit na Internetu. Problém v tomto případě je rám. Karbonový rám stojí 20-30 tisíc Kč. Moje vybrané kusy byly od 27500 Kč výše. Takto jsem se se svým ideálním výběrem dostal na 70 tisíc Kč, a bylo to Merida Carbon FLX TEAM-D, RS SID Race, Crossride, X.0 řazení a přehaozvačka, Sram řetěz a pastorky, kliky Shimano XT, Ritchey WCS Carbon atp.

Pak jsou tu i samostatná kola.

Jako první uvedu největšího favorita, který v Čechách stojí nekřesťanských 80 tisíc, ale v Anglii se dá pořídit za rozumný peníz, obvyklý pro závodní horská kola s karbonovým rámem, tj. do 60 tisíc Kč. Specialized Stumpjumper Carbon Hardtail je špička. Již před několika měsíci jsem o něm psal: Z mého pohledu ideální závodní kolo s předním odpružením. Problém s tímto kouskem je ten, že je z Anglie

Specialized Stumpjumper Carbon HT

Druhý v nabídce je Radon MCS Carbon 9.0 s příznivou cenou, který je mi sympatický hlavně svým jménem. Výbavu má podobnou jako Spešl, ale o něco horší. Hůř je na tom i se vzhledem (v mém pohledu) a inovacemi. Opět by se objednávalo zdaleka, ale zdaleka ne tak zdaleka (upss); asi z Bonnu.

Radon MCS 9.0

Třetí je pak Cube ELITE HPC s efektní černočervené barevné kombinaci se super výbavou a za dost peněz, ale počítám se slevou. Problém je, že tahle značka je v mém kraji hodně provařená.

Cube Elite HPC

A pak je tu Scott Scale 30 za dost peněz s chabou výbavou…

Scott Scale 30

V jednání jsou zlevněné špičkové Meridy.

Merida Carbon FLX 3500D

A zapomenout nesmím ani na stylové Treky. Ten bílý je levnější a na úrovni Scotta Scael 30 a ten šedý je na tom lépe, ale je dražší, asi by se sháně zase v UK. Bohužel má výbavu Shimano.

Trek Elite 9.7

Trek Elite 9.8

A co si o tom myslíte vy?